filosofie

Abú Alí al-Husajn ibn Síná (asi 970–1037), řečený Avicenna, je přelomovou postavou arabskojazyčného myšlení a vědy a díky latinským překladům, jež vznikly ve 12. století, směrodatně ovlivnil též latinskou křesťanskou filosofii.

Catherine Malabou se ve dvou knihách z poloviny nultých let 21. století prostřednictvím pojmu plasticity vyrovnává s filozofickou tradicí, která ji formovala, tím, že ji přepisuje coby proces proměny mezi dialektikou a dekonstrukcí.

Autor rozvrhuje filozofický a dějinný smysl geopolitiky v rámci světových dějin od první světové války do jeho současného vyústění.

V krátkém pojednání zkoumá Plótínos otázku, zda je Erós bůh, daimón, nebo vzrušení, které vzniká v duši. To vše o něm totiž na různých místech svých dialogů říká Platón. A to vše podle Plótína skutečně platí, ale pokaždé na jiné úrovni skutečnosti.

Předmluva k Původu německé truchlohry, ono „nezřízené chucpe“, jak se o ní vyjádřil sám Benjamin, je dnes pokládána za jeden z nejnáročnějších filozofických textů minulého století.

Ve druhé části svého velkolepého díla C. G. Jung pokračuje v líčení stěžejních alchymických symbolů (král a královna, Adam a Eva...) a odpovídajících stavů v duševní realitě člověka.

Stará čínská tajemství, jak dosáhnout skutečné radosti, rozkoše, spokojenosti a moci.

Je-li Derridova diferance zároveň odstupem, spacializací, a odkladem, temporalizací, pak nám sama nabízí způsob, jak po letech číst jeho rané texty, jejichž výbor se českým čtenářům dostal do rukou poprvé v roce 1993.

Rudolf Kassner (1873 – 1959) byl jednou z nejzajímavějších a zároveň nejméně známých osobností evropského kulturního myšlení první poloviny 20. století.

V době, kdy slovo zní stále hlasitěji a mlčení se stává vzácností, přichází Max Picard se svou nadčasovou úvahou o pravé povaze ticha. Svět mlčení otevírá cestu k zamyšlení, zklidnění mysli a pochopení, že slovo i mlčení patří k sobě.

Studie k současné fenomenologii ve Francii je současně systematická i historická fenomenologická studie.

Dar smrti je originální filosofickou interpretací Abrahámova obětování Izáka a zároveň excelentním příkladem Derridovy dekonstrukce paradoxní události daru.

Otázka smrti je stará jako filosofie sama. Přesto se nás přední myslitelé tradice od Augustina po Derridu snaží přesvědčit o tom, že o smrti přemýšlet nelze. Kniha Navždy zavřít oči problematizuje tento závěr.

Kniha editora Petra Kužela přináší první reprezentativní výbor textů filosofa Lubomíra Sochora (1925–1986).

Monografie předkládá v českém prostředí dosud chybějící komplexní přehled o platónském bádání od konce 17. století po současné trendy, včetně detailních rozborů rozhodujících textů klíčových autorů, relevantních pro studovanou problematiku.

Kniha představuje přístupný úvod do základních idejí gnóze, přehledného průvodce pro cestu labyrintem jejích mýtů a textů.

Člověk stvořil „něco“, co ho v mnoha ohledech už dnes převyšuje a každým dnem se toto „něco“ rychle učí a sílí. Co udělá umělá inteligence s lidským rodem?

V knize představil Joachim Ritter jádro své filosofie. Českému čtenáři se dostává do rukou část věnovaná Aristotelovi.

Humovo Zkoumání principů morálky patří společně s Aristotelovou Etikou Nikomachovou a Kantovými Základy metafyziky mravů do kánonu evropské morální filosofie.

Výbor z textů Milana Sobotky věnovaných německému idealismu je pokusem o synopsi celoživotního díla našeho největšího znalce německé klasické filozofie. Směrodatnými filozofy pro něj byli Immanuel Kant a hlavně G. W. F. Hegel.