Sborník z konference o analogii ve filosofii a teologii v historické perspektivě, která se konala roku 2006 na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci.
Stati o Máchovi činí zkušenost básníka předmětem filosofické reflexe a zjišťují, že se tvorba tohoto zakladatele moderní české poezie hlubokým a původním způsobem dotýká filosofických otázek, které jsou stále aktuální.
Ve studii z pozůstalosti Věčnost a dějinnost zkoumá Jan Patočka různé moderní koncepce člověka a zároveň formuluje svou vlastní filosofickou pozici. Studie završuje řadu článků, jimiž se Jan Patočka filosoficky vyrovnával s Rádlovou Útěchou z filosofie.
Kniha profesora Milana Nakonečného představuje učení a dílo „Neznámého filosofa“ Louis-Claude de Saint Martina a popisuje dějiny a působení na něj navazujícího esoterního křesťanského martinistického řádu.
Práce svérázného německého filosofa, o němž říká jak Rahner, tak Balthasar, že vnesl do teologického myšlení v Německu smysl pro paradoxy. Vyplňuje se tak v českém prostředí závažná absence.
Provokativní esej George Steinera, jednoho z nejvýznamnějšího žijícího filosofa kultury, doplněna úvodní studií Jakuba Guzina, předmluvou holandského kritika Roba Piemena a eseji Josefa Jařaba, Petra Bilíka a Pavla Šaradína.
Nové vydání českého překladu filosoficko-teologického traktátu "De civitate Dei" Aurelia Augustina z pera Julie Novákové je po obsahové i formální stránce reedicí jeho prvního, zároveň i posledního vydání z r. 1950.
Komentované latinsko-české vydání stěžejního theologického spisu Maria Victorina (4. stol.), jednoho z prvních křesťanských theologů latinského Západu.
