Sebevražedná fotografická mise Patricka Chauvela přináší zprávu o současném světě. (...) Leží v prachu, krvácí, kolem doznívá bitva. Sleduje mravence sytící se jeho krví. Takhle popsal Francouz Patrick Chauvel v knize Válečný fotograf konec jednoho pracovního dne. Mravenci, vábení pachem krve, kteří mohou být sami kdykoli rozdrceni, to je obraz, který se na stránkách knihy vrací. Chauvel se ze zranění vykřesal a bitvu kolem sebe slyšel ještě mnohokrát.(...) Je to paradox, vždyť píšícím kolegům novinářům se zběsilý Chauvel tak trochu posmíval - "psaní je strašně pomalé". A pak se ve zralém věku rozpomněl na dědictví po otci, válečném novináři a dědovi, který psal básně a povídky, na chvíli si sedl a "vyměnil foťáky za notebook" a fantastická kniha je na světě.