Můj děda nebyl nácek

Zatímco dnešní Češi se často vidí v roli demokratického národa, jenž nespravedlivě trpěl pod dvojí totalitou, Němci jsou od školních let konfrontováni s trýznivými vzpomínkami na nacismus a holokaust. (...) Výzkumy Haralda Welzera a jeho kolegyň (Sabine Mollerová, Karoline Tschuggnallová) přinášejí několik zásadních zjištění. Rodinná paměť je založena spíše na emocionálním prožívání minulosti, a často se tak ocitá v rozporu (či v mimoběžnosti) s oficiální kulturní pamětí, kterou formuje především škola. Vedle "lexikonu" nacistické minulosti založeném na vědění tak existuje i "rodinné album" z téže doby, které dle Welzera ovlivňuje historické vědomí Němců daleko silněji než škola. Rodinná paměť přitom pracuje s výkladovými vzorci, jež podíl pamětníků na fungování nacistického režimu nejen bagatelizují, ale dokonce je stavějí do rolí obětí, ba i hrdinů.