Česká fotografie 20. století

(...) Česká fotografie 20. století by určitě měla mít své místo v knihovně každého milovníka fotografie. Je to zdařilý publikační počin: přináší na českou fotografickou scénu kvalitní a dlouho chybějící titul a na pultech nemá zatím konkurenci. To celé v atraktivním balení, s velmi kvalitním tiskem a za relativně rozumnou cenu.

Vladimír Birgus a Jan Mlčoch vzbudili před pěti lety coby kurátoři výstavy Česká fotografie 20. století jak obdiv, tak názorový střet na stránkách Hospodářských novin. Jistě se nezavděčí každému ani stejnojmennou knihou, nicméně povedlo se jim dotáhnout historii zdejšího fotografování do finále, které má i anglickou a německou verzi. To je vynikající zpráva pro celou naši kulturu. Oč větší popularitě se totiž fotografové těší, tím více jsou zanedbáni uměnovědci.

(...) Vladimír Birgus a Jan Mlčoch představují znesvářený svět české fotografie 20. století. Pustit se do přehledných dějin české fotografie 20. století představuje při známé řevnivosti fotografické obce něco jako přelet nad vosím hnízdem. Záslužné a potřebné dílo vyžaduje vedle pracovitosti i odvahu jít s kůží ven. (...) Dlouhodobé přípravné práce zhodnotili v nynějším velkoryse pojatém svazku, jenž vedle textů obsáhl na pět set zdařile vybraných reprodukcí od asi čtyř stovek autorů. Zároveň vychází anglické vydání, zprostředkující národní dějiny fotografie zahraničnímu publiku. Knihu vypravilo nakladatelství KANT Karla Kerlického s mimořádným nasazením, což se týká grafické úpravy (Vladimír a Martin Vimrové), kvality tisku i papíru, stejně jako péče o citace a rejstříky.

(...) I když sepisování dějin má předem očekávaná kritéria, která se musejí naplnit, zbývá ještě dost prostoru k osobitosti. Autorům se podařilo spojit dvě protikladné polohy - s vážností zmínili významná jména, spolky, výstavy i dobový kontext a současně zprostředkovali i dobovou reflexi. Například když citují Annu Fárovou, která kritizovala nejnovější směřování jinými adorovaného Josefa Koudelky. O jeho černobílých krajinách napsala, že v nich cítí "absolutně chladnou zónu." Jindy uměření a korektní autoři se sympaticky nedrží zpátky a bez vytáček označují některé autory, médii neprávem pasované na mezinárodní hvězdy, za "hyperkýčaře". Nové dějiny české fotografie jsou erudované a současně nikoli sucharské.

(...) Poprvé v tak velkém rozsahu představuje hlavní tendence, osobnosti a díla české fotografické tvorby celého uplynulého století. Na 394 stranách přináší 517 reprodukcí z veřejných i soukromých sbírek v České republice i v zahraničí, jež zahrnují jak mnohokrát viděné nejvýznamnější fotografie a fotomontáže, tak i práce, které byly dlouho zapomenuty anebo dosud vůbec nebyly publikovány. (...) Obsah je řazen do sedmnácti kapitol, jež doplňuje obsáhlá chronologie nejvýznamnějších událostí v české fotografii 20. století.