1Q84: Kniha 1 + Kniha 2: Kniha 1 + Kniha 2

Některá tajemství je možná lepší nechat tak, jak jsou, jinak by příběh přišel o část svého kouzla. Poslední díl trilogie známého japonského autora nás opět zavádí do Kočičího města, do světa po přehození výhybky, světa, jehož jednu číslici v letopočtu nahradilo písmeno Q – symbol pro otazník.

(...) Loni vyšly v Odeonu dva svazky, letos třetí kniha a čtenář fascinovaně sledoval příběh Tenga Kawaneho a jeho dávné spolužačky Masami Aomame. Příběh pomsty na násilníkovi libujícím si ve zneužívání žen, zároveň výlet do fantaskního prostředí pomyslného roku 1Q84, vyznačujícího se dvěma měsíci na nebi. Vlastně to je epos o lásce, vypovídající o našem v mnohém krutém světě. "Každá kniha je moje vlastní prohlášení. A můj příběh je vlastně mým poselstvím pro čtenáře." řekl Murakami v Praze v roce 2006 a tak lze vnímat i jeho mimořádné dílo.

Nový Murakamiho román 1Q84 připomíná slavnou Warholovu plechovku Campbellovy polévky. Na první pohled se tváří jako laciné zboží, pod povrchem ale překvapí svou hloubkou. (...) Být to jiný autor, veškeré naděje na velký román, opus magnum, by mohly vyvanout do ztracena. Jenomže pro Murakamiho je charakteristické, že nejde pod určitou úroveň: čtenářovo očekávání umí ovládat a vždy ho nakonec něčím překvapí, aby zůstal nadále oním magickým vypravěčem. Přestože popisy někdy kloužou po povrchu, Murakamiho romány jsou stále schopné odrážet lidskou zkušenost. Vedle Orwella je v 1Q84 patrný odkaz na jiného sociálně smýšlejícího Angličana - Charlese Dickense, a to v postavách zbloudilých dětí, sužovaných neutěšeným dětstvím. Aomame i druhý protagonista románu Tengo, spolužáci ze základní školy, odstřižení více či méně od své minulosti, jdou každý po své linii příběhu, každý ztracený svým vlastním způsobem.

V novém románu japonského spisovatele Haruki Murakamiho najdou jeho čtenáři své oblíbené bingo: dospívající slečnu, tajemný průchod, staré džezové nahrávky i záhadná zmizení. Tím ovšem není bingu konec, nechybí paralelní světy, noční Tokio, postava s neobvyklým jménem i nádraží, nadpřirozené jevy, podivný sex, záhadná žena, nečekaný telefonát a kočky. Zkrátka a dobře, je to Murakami, jak ho jeho čtenáři znají, jen ještě ve větších dávkách.

Psát o románu 1Q84 Haruki Murakamiho Kniha 1 a Kniha 2 může připomínat komentář fotbalového zápasu o poločase, protože Knihu 3 chystá nakladatelství Odeon na září příštího roku. Přesto je čtení víc než sedmi set stran nového románu favorita Nobelovy ceny zážitkem. Nejen proto, že duchovní život dvou třicetiletých hlavních hrdinů, masové vražedkyně Aomame a spisujícího učitele matematiky Tenga, spojuje zájem o Sinfoniettu Leoše Janáčka. Vznikla v roce 1926, ve stejném roce, kdy na onen svět odešel císař Taišó a začalo se psát období Šówa, jak tvrdí Murakami, dál uvažující o tom, jaké asi bylo Československo v tom roce. Po válce a před Hitlerem. (...) V novém románu jde o život, lásku, budoucnost, o poznání hodnot trvalých a dočasných stejně jako o niterné obavy z měnícího se světa, které sdílejí lidé všude na světě.