Bankrot

(...) V prvním zařazeném textu z října 1999 píše o výletě - výjimečném -, který podnikl s přáteli do vnitrozemní Francie. Tam začínají jeho problémy s dolními končetinami, tam si poprvé všimne, že něco není v pořádku. Následují lékařská vyšetření, o nichž píše zatím jen na okraj, ale situace se zhoršuje a přichází rezultát: bezpodmínečně je třeba přestat kouřit. Tělo i psychika reagují mnohem brutálněji, než jejich nedbalý správce předpokládá. Následuje těžká protireakce, která vede k pocitům až životního bankrotu. To, co se do té doby mohlo jevit i jako poněkud artistnědekadentní póza, dostane náhle svůj biologický základ. Obraz společenského mumraje, sledovaný z jeho centra periferním zrakem bystrého, byť poněkud podezíravého a lstivého (to je oblíbené slovo) bohéma, se tak proměňuje v netušené drama. Jde v něm o zdraví a také o důstojnost. Vítězství tady těžko předpokládat. K happy endům má Šlajchrt nedůvěru až pudovou.

(...) Mnohdy se tu objevují motivy zdánlivě bezvýznamných i upadlých výjevů a událostí. Autor je však vynáší z periferie a banality každodennosti, aby je s náruživostí literárního detektiva pozoroval, odhaloval jejich skrytou poetiku a proměňoval je v zobecněné obrazy existence. Pokud si v jednom fejetonu stěžuje, že mediálním sítem denně protékají zprávy o vypjatých konfliktech nebo katastrofách, ale málokdy v nich jde o pátrání po smyslu příběhů, pak by se dalo říct, že jeho psaní se vyznačuje právě takovým hledáním skrytých významů.