Vědomí konce

(...) Jenže Barnesovo Vědomí konce je jiná liga, a těm, kteří četli některý z prozaikových šesti předchozích románů přeložených do češtiny, třeba Flaubertova papouška, Arthura & George nebo Žádný důvod k obavám, je zřejmé, že konečně vybojovaná Man Bookerova cena je po třech nominacích rozhodně zasloužená. Čeká nás jako obvykle skvěle napsaná i přeložená, brilantně strukturovaná kniha s překvapivým vyústěním – do ztracena.

Nejfrancouzštější z britských spisovatelů, Julian Barnes, se loni konečně dočkal a v 65 letech dostal Man Bookerovu cenu za román Vědomí konce. Ten právě vychází česky. (...) Hlavním hrdinou je postarší, bilancující, středostavovský občan, průměrný historik Tony Webster, toho času v penzi. Rozvíjí před námi příběh svého dospívání a mládí, popisuje s espritem vzdělávací instituce i atmosféru sexuálních vtahů, velmi opatrných a traumatizujících, v atmosféře sešněrované Anglie. (...) Především nám předkládá pozoruhodnou úvahu o základních věcech člověka - o paměti, sebeklamu a času. O důsledcích těch nejmenších činů a o marné snaze něco napravovat. A také o fenoménu konce, který se nakonec vztahuje ke každému našemu počínání.

Vědomí konce na první pohled působí jako čtivé ohlédnutí za dobou dávno minulou a melancholická meditace na téma paměť a stárnutí. Barnes však zároveň zpochybňuje nárok pozdního věku na poklid i jakousi domnělou moudrost, jíž se postarší člověk začne snadno opájet.

Pouhých šest měsíců poté, co Julian Barnes obdržel za svůj román Vědomí konce Bookerovu cenu, vychází tato útlá – a nadmíru zajímavá – kniha v českém překladu. Odeon si s vydáním Barnesova Vědomí konce pospíšil – což je dobře bez ohledu na to, jaká ocenění román získal. Bez nadsázky lze totiž říct, že patří mezi nejvydařenější Barnesovy knihy. Byť rozsahem nějakých sto stran se blíží novele, je myšlenkový obzor knihy natolik vydatný a obsáhlý, že se jí nevyrovná mnohý rozmáchlý román. (...) Vědomí konce – názvem odkazující k slavnému eseji Franka Kermoda ze šedesátých let – je vynikající, pronikavé dílo.

Paměť a smrt tvoří hlavní postavy novely Vědomí konce britského spisovatele Juliena Barnese. Napsal ji na pozadí osobní tragédie, když mu zemřela manželka na mozkový nádor.
Zdá se, že jedinečnost lidského života je skryta hlavně v jeho nekonečné schopnosti mít o sobě nějaké představy. Angličan Julien Barnes popsal příběh o tekuté paměti, kterou máme všichni našroubovanou do DNA, ve své novele Vědomí konce. (...) Zůstat mistrným stylistou, mluvit o těch nejdůležitějších věcech života a dokázat se přitom neztratit čtenáři za obzorem svých literárních ambicí – to je současný Barnes. Stále inteligentní až až, bystře britsky vtipný a hojně francouzsky podvratný tam, kde by hrozilo až přílišné literární džentlmenství.