V množství severských thrillerů, které si v poslední době u našich čtenářů získaly značné obliby, určitě stojí za zmínku vynikající román „Zimní oběť“ (orig. Midvinterblod) švédského autora Mons Kallentofta (*1968). Přestože autor přiznává, že pochází z klasické dělnické rodiny, kde kniha byla spíše vzácností, on sám během dospívání objevil kouzlo...

Skvělá detektivka, kterou jsem přečetla jedním dechem. Úplně jsem cítila ten mráz panující v krajině i v duších lidí. A všichni čekají na slunce a lásku, která je, jak doufají, zahřeje. Detektivka nutící k zamyšlení nad smyslem života a vzbuzující soucit nad vrahem (a to nám nikdy nedovolí královna detektivek Agatha Christie). Opravdu se musí dít...

Zima je ústřední prostředí románu, přesto oběť má punc rodinných pout. Kniha se mi líbila moc. Dokonce mě hodila do pseudodeprese, když jsem si uvědomil, jak moc silně působí újma v dětském věku. Jak jsou některé matky schopny všeho a v sobeckým zájmu ničí osobnosti svých potomků a potažmo tak nabourávají celou společnost... Nevyřešení všech otázek...