Mé první léto v Sieře Nevadě

(...) Mnoho knih bere únik do přírody jako protest proti civilizační rozmazlenosti a diktátu institucí, ale často dochází i k poznání, že život v divočině je sice krásný, nicméně nebezpečný, nebo že byly naše představy naivní. Sto čtyřicet pět let stará kniha spisovatele a amatérského biologa Johna Muira (1838–1914) na nic z toho ovšem nemá prostor: nabízí bezelstný pohled na život v amerických velehorách a čisté nadšení z přírody. (...) Muir se podílel na vyhlášení Yosemitského národního parku a platí za průkopníka environmentalismu. Jeho kniha však není jen dokumentem o americké divočině, ale také o prosté radosti. Svým entuziasmem nakazil většinu Američanů a dodnes inspiruje čtenáře vyznávající pomalou konzumaci. Jeho deník by se měl číst po kapitolách, třeba těsně před spaním; aby se člověk mohl usadit u břehu řeky Merced a nepočítat, kdy se musí vrátit.