Pojízdný krámek snů

Velmi příjemné odpočinkové čtivo. Ačkoliv je to příběh jednoduchý a hlavní i vedlejší linie děje nejdou moc do hloubky, tak je napsaný poutavě a zajímavě. A to jak příběh, tak i popisy krajiny Skotska. Myslím, že se teď půjdu podívat po nějakém cestopisném filmu o Skotsku a podívám se po fotkách polární záře. Jestli je tak krásná i ve skutečnosti. A chtěla bych také takový domek s výhledem na pastviny a kopce. Takže knihu doporučuji všem, kteří si chtějí odpočinout od komplikovaného světa i komplikovaných knih. I když se o knihách mluví v příběhu pořád ;-). A pět hvězdiček dávám za ten příjemný pocit, co ve mě knížka po dočtení zanechala.

Jak by si mohla knihovnice nepřečíst knihu o knihovnici. Zvláště, když ta literární má podobný sen jako ta reálná.
S dcerou si “jednou” zařídíme Knihárnu. Já budu “ta přes knihy” a ona “ta přes vegetariánské a veganské pamlsky, férovou kávu, čokoládu i čaj”. Prostor bude v historickém objektu a zařízen ve stylu art deco. Chápu, od dodávky plné knih se naše představy hodně liší, ale snění neporučíš. Jen doufám, že k jeho splnění nebudeme muset přijít o práci.

Nina reprezentuje tradiční, dnes už doufám překonanou, představu o knihovnici: svobodná, stydlivá, ušlápnutá šedá myška, která žije jen knihami. Teprve ztráta zaměstnání ji popostrčí od polic plných knih v Birminghamu k … dodávce plné knih ve Skotsku. V kraji, kde lišky dávají dobrou noc, muži nosí na slavnosti sukni a příroda je mnohem, mnohem zelenější.

Kniha je zařazena do kategorie Román pro ženy a dívky. To však neznamená, že se jedná o prvoplánově sladkou romanci, u které odhalíte happyend po několika prvních stránkách. Autorka totiž kromě dodávky přidala k hlavním “hrdinům” i vlak, resp. strojvůdce. A tak čtenář/ka cestuje s Ninou mezi přelidněnou Anglií a rozlehlým Skotskem na stránkách knih, po hladkých kolejích i nebezpečných silnicích. Potkává lásku, dřinu, chudobu, přátelství, smutek i radost. Tak jako ve správné pohádce. Navíc se také dovíme něco z britského knihovnictví:

“Pamatuješ, jak to bylo super, když do knihovny chodily děti?”
“Vždyť jsi to nenáviděl!” rozčílila se Nina. “Opatlali ti všechny Franky Millery!”
“Jo. Nenáviděl jsem to,” řekl Griffin.
“To je pravda, fakt si je nenáviděl!”
“No, a proti tomuhle to byl ráj. Bylo to super. Lidi za námi chodili a vyprávěli nám o knížkách, nebo o tom, co mají rádi. Teď sem lidi chodí,protože jsou zoufalí. Jsou odstřižení do světa, protože nemají internet nebo už nemají příspěvky a nemůžou vyjít s penězi.A není nikdo,kdo by jim pomohl, protože se pořád snižují náklady a počty lidí. Byl jsem knihovník a teď jsem IT podpora poskytující zároveň psychologickou podporu, poradenství při závislostech a sociální pomoc. A navíc mi nonstop brečí na záchodě nějaký devatenáctiletý zaměstnanec, protože se necítí realizován.”

Pokud jste vášniví čtenáři a rádi navštěvujete knihkupectví, jistě máte rádi i příběhy z tohoto prostředí. Jenny Colganová jeden takový napsala. (Ač se o klasické knihkupectví nejedná.) Pojízdný krámek snů je první díl ze série Skotské knihkupectví.
Hlavní hrdinka Nina přijde o práci knihovnice, načež se pustí do realizace svého snu - mít vlastní knihkupectví. V tomto případě pojízdné. Koupí dodávku, v níž si zařídí knihkupectví, a přestěhuje se do Skotska.
Ačkoliv se jedná o přitažlivou kombinaci příběhu o knihách a úchvatného skotského venkova, čtenáři může být Nina s postupujícím příběhem nesympatická, nebo ho rovnou štvát. Svým uvažováním i jednáním, jež se jeví hloupé a naivní a nelogické.
Přestože se v románu vyskytují dva mužští hrdinové, je od začátku jasné, se kterým z nich hrdinka skončí. To však není nic, co bychom měli tomuto druhu příběhu vyčítat. Co je ale na škodu, je nedostatečný prostor, který autorka sbližování Niny a jejího vyvoleného poskytla. Chtělo by to se více rozepsat a více rozvést. Takto to působí zbytečně kvapně a useknutě. A to je škoda.