Román Vlny, pokud ho můžeme nazývat románem, představuje po úspěchu inovativních próz Paní Dallowayová a K majáku naprostý vrchol literárního umu Virginie Woolfové. Autorka v něm experimentuje jak s formou – tím, že každé kapitole předchází přírodní interludium, jež na pozadí mořských vln a světla naznačuje, co se bude v dané kapitole odehrávat –, tak s narativní technikou polyfonního vyprávění.