Mendelův trpaslík

V Česku vyšel Mendelův trpaslík, další román úspěšného Brita. Autor Skleněného pokoje sepsal mistrovský genetický thriller. (...) Nyní Simon Mawer českým čtenářům předkládá svůj další "moravský" román. V něm se rozhodl vylíčit pozoruhodný příběh zakladatele moderní genetiky, brněnského kněze a opata augustiniánského kláštera ve Starém Brně Johanna Gregora Mendela, který svými pokusy s křížením hrachorů a fuchsií v polovině devatenáctého století založil novou vědu, zkoumající zákony dědičnosti a genetických dispozic. Mendelův život a objevy jsou však jen jednou z mnoha dějových linií románu. Simon Mawer totiž příběh vypráví ústy Mendelova vzdáleného - fiktivního - příbuzného, uznávaného profesora moderní genetiky Benedicta Lamberta. Ten se rozhodne s odkazem na svého moravského praprastrýce pátrat po příčině vlastního onemocnění.

(...) Autor se v něm vrací do časů, kdy na Starém Brně, ve sklenících augustiniánského kláštera, Gregor Mendel prováděl své podivínské pokusy s hrachem a fuchsiemi, čímž položil základy genetické vědy. Povstávají tu tak dějiny dvacátého století, od eugeniky přes objevení DNA až po genetické manipulace, které člověku umožňují ovládnout vlastní osud. Sám hlavní hrdina a zároveň vypravěč tohoto příběhu je genetická hříčka, výsledek neblahé shody okolností. Fiktivní Mendelův prasynovec, biolog Benedict Lambert, je totiž trpaslík. (...) Simon Mawer vydal Mendelova trpaslíka už v roce 1997, kdy se diskuse o tom, jestli se eugenické myšlenky nevrací do medicíny zadními vrátky, teprve probouzela. Síla jeho povedeného a vtipného románu spočívá v otázkách, ke kterým provokuje: Kdo určí hranice normality? Nezmizely by takovou genovou segregací podmínky nutné pro vznik geniality nebo jiných zvláštností, které umožňují vývoj nebo přežití druhu? A když se vědec dostane do pozice Boha, kdo zaručí, že se z něj nestane Ďábel?