Jmelí – velký pomocník při léčbě rakoviny

/ spolek Viscum

Terapie jmelím je komplementární s konvenční medicínou, její metody však rozšiřuje. Lékař se při léčbě pacientů s rakovinou nechává vést vědeckými poznatky, navíc však bere v úvahu individualitu pacienta a jeho duševní a emocionální stav vždy s cílem posílit jeho životní síly (člověka). Přitom pacient není jen objektem lékařského umění, je také partnerem lékaře, zodpovědným sám za sebe.
Terapie jmelím je komplementární s konvenční medicínou, její metody však rozšiřuje. Lékař se při léčbě pacientů s rakovinou nechává vést vědeckými poznatky, navíc však bere v úvahu individualitu pacienta a jeho duševní a emocionální stav vždy s cílem posílit jeho životní síly (člověka). Přitom pacient není jen objektem lékařského umění, je také partnerem lékaře, zodpovědným sám za sebe.

Podle antroposofického poznání jsou účinné látky této zvláštní rostliny snad nejsilnějším lékem proti rakovině. Na základě tohoto poznání se od roku 1920 rozvíjela terapie jmelím, která se během let prosadila jako významný doplněk ke konvenční léčbě rakoviny.

V západní Evropě dostanou mnozí onkologičtí pacienti ke klasické léčbě navíc léky (preparáty) ze jmelí, které jsou v určitých onkologických indikacích hrazeny zdravotními pojišťovnami.

V klinických studiích bylo prokázáno, že extrakty ze jmelí zřetelně zvyšují kvalitu (pacientova) života:

  • zlepšují spánek, chuť k jídlu, fyzickou výkonnost,
  • snižují nežádoucí účinky chemo- a radioterapie, náchylnost k infekcím a depresivnímu ladění.

Bylo pozorováno i zmenšení nádorů a prodloužení délky života působením účinných látek ze jmelí.

Jak tedy jmelí vlastně funguje?

Vyvolává zpočátku určitý druh horečky a dráždí organismus, který následně stimuluje své samoléčící síly. V nádoru samotném brzdí divoký růst rakovinných buněk, může také často způsobit jeho zmenšení, nebo dokonce úplné vymizení.

Jmelí, stejně jako chemoterapie, ničí nádorové buňky – ale jeho výhodou je, že zdravé buňky a tkáně ochraňuje a pozitivně stimuluje celý imunitní systém. Potencuje tak konvenční onkologickou léčbu, během níž jsou pozorovány menší nežádoucí účinky a pacient se cítí výrazně lépe jak po psychické, tak fyzické stránce.

Lékař indikující léčbu vybírá jmelí ze 13 hostitelských stromů:

  • dle postiženého orgánu,
  • dle konstituce pacienta – podobně jako homeopatický konstituční lék. Můžeme také říci, že tento způsob léčby je analogií Bachovy květinové terapie, avšak hlouběji působící.

Zvláštní přednost terapie jmelím spočívá také v tom, že je pacienty mimořádně dobře snášena. Nežádoucí účinky, vyskytující se u chemoterapeutik, nejsou u léčby jmelím známé. Přísné testy podle platných mezinárodních standardů prokázaly, že preparáty se jmelím je možné nasazovat bez obav z nežádoucích účinků.

Co je cílem této terapie?

  • kontrola růstu nádoru,
  • podpora konvenční terapie a její snášenlivosti,
  • posílení celého organismu,
  • zlepšení kvality života.

Věřím, že informace o této netoxické přírodní léčbě zaujmou jak odborníky, tak pacienty a pomůžou rozšířit povědomí o této u nás zatím tak málo známé možnosti terapie onkologických onemocnění. Na svých stážích v zahraničí jsem s obdivem pozorovala, jak významný může být přínos této léčby v komplexním přístupu u pacientů s nádorovým onemocněním. Tyto osobní zkušenosti jsou pro mě motivací k hledání možností, jak zpřístupnit validní informace pro veřejnost u nás. Prvním plánovaným krokem bude vydání knihy Dr. med. Johanesse Wilkense o léčivých účincích jmelí.

Nastavte si sojku hlídačku.

Není skladem
359 Kč
běžná cena 399 Kč
Pohlídat
359
False
1
127
2
4
24
257454
0

Další články

Český básník, prozaik, esejista a překladatel Petr Král (1941), píšící česky i francouzsky, se stal jednou ze 64 osobností, které ve čtvrtek vyznamenala Francouzská akademie. Ta tradičně v červnu uděluje své ceny osobnostem, vynikajícím na poli kultury, a to s využitím francouzštiny. Text Petra Borkovce je úvodním slovem k autorskému večeru v pražské kavárně Fra v roce 2015.
Aktuality

Cena Francouzské akademie pro básníka Petra Krále

Český básník, prozaik, esejista a překladatel Petr Král (1941), píšící česky i francouzsky, se stal jednou ze 64 osobností, které ve čtvrtek vyznamenala Francouzská akademie. Ta tradičně v červnu uděluje své ceny osobnostem, vynikajícím na poli kultury, a to s využitím francouzštiny. Text Petra Borkovce je úvodním slovem k autorskému večeru v pražské kavárně Fra v roce 2015.
 | Petr Borkovec, Tomáš Weiss
24. května 2019 zemřel Jaroslav Erik Frič. Narozen roku 1949, byl známý undergroundové komunitě Čech a Moravy, ale i širší kulturní veřejnosti. Od roku 1969 přepisoval samizdaty, léta provozoval nakladatelství Votobia (od roku 1991) a Vetus Via (od roku 1993), vydával publikace Jakuba Demla, Josefa Floriana a také jednoho ze svých nejbližších přátel Ivana Martina Jirouse.
Aktuality

Záznam střepin života muže

24. května 2019 zemřel Jaroslav Erik Frič. Narozen roku 1949, byl známý undergroundové komunitě Čech a Moravy, ale i širší kulturní veřejnosti. Od roku 1969 přepisoval samizdaty, léta provozoval nakladatelství Votobia (od roku 1991) a Vetus Via (od roku 1993), vydával publikace Jakuba Demla, Josefa Floriana a také jednoho ze svých nejbližších přátel Ivana Martina Jirouse.
 | J. E. Frič, Tomáš Weiss
Vojtěch Zamarovský (1919 - 2006) vypočítává ve své legendární knize sedm divů světa podle Filóna Byzantského (žil pravděpodobně ve 3. století) a věnuje každému z divů samostatnou kapitolu: egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny, Artemidin chrám v Efesu, Feidův Zeus v Olympii, Mauzoleum v Halikarnasu, Rhodský kolos, maják na ostrově Faru. Střídá odborně historický styl se stylem cestopisu. Kniha poprvé vyšla v roce 1960.
Aktuality

Znovu Za sedmi divy světa

Vojtěch Zamarovský (1919 - 2006) vypočítává ve své legendární knize sedm divů světa podle Filóna Byzantského (žil pravděpodobně ve 3. století) a věnuje každému z divů samostatnou kapitolu: egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny, Artemidin chrám v Efesu, Feidův Zeus v Olympii, Mauzoleum v Halikarnasu, Rhodský kolos, maják na ostrově Faru. Střídá odborně historický styl se stylem cestopisu. Kniha poprvé vyšla v roce 1960.