Knižní souboj sever proti severu: Jak obstojí české detektivky vedle těch severských?

Severská detektivka si za posledních dvacet let vydobyla něco, co se jen tak nějakému žánru nepovede – vlastní oddělení v knihkupectví. Čtenářstvo ví, co od nich čekat: temnou melancholickou atmosférou, strohé realistické prostředí, podtón společenské kritiky a – na rozdíl od klasických detektivek s téměř neomylnými vyšetřovateli jako Hercule Poirot, Sherlock Holmes nebo inspektor Morse – detektivy, kteří jen stěží drží svůj život pohromadě.

Pro podobný příběh ale nemusíte až do Skandinávie. Stačí najít kraj s dost temnou minulostí a dost drsnou přítomností – a najednou zjistíte, že Ostravsko, Havířovsko nebo Šluknovský výběžek fungují jako kulisa úplně stejně dobře jako Fjällbacka nebo Reykjavík.

Vybrali jsme čtyři severské klasiky a k nim jejich české protějšky – knihu s podobnou náladou, podobným hrdinou nebo podobným tématem – a necháme vás posoudit, kde to mrazí víc.

Humor a parta podivínů: Adler-Olsen vs. Petr Sagitarius 

Jussi Adler-Olsen a Petr Sagitarius mají společné hlavně jedno: vědí, že i ta nejtemnější vražda unese pořádnou dávku černého humoru. Oba staví sérii na výrazném nářečí a na dvojici (nebo trojici) postav, které táhnou příběh víc než samotné zločiny – tady je to syrský Asad po boku unaveného Carla Mørcka, tam drsňák Roman Saran mluvící "po naszymu".

Jussi Adler-Olsen – Oddělení Q

Dánský tvůrce Oddělení Q vyrostl v ubytovnách psychiatrických léčeben, kde jeho otec pracoval jako psychiatr, a ta zkušenost se dodnes line jeho knihami jako červená nit. Příběhy oddělení Q proslavila kombinace nekompromisní společenské kritiky a zároveň humoru tak černého, že by se dal krájet. 

Žena v kleci je díl, kde to celé začíná – po traumatické události je Carl přeložen do nově založeného oddělení Q, které se má zabývat zapadlými případy. Hned první z nich, zmizení političky Merete Lynggaardové, ho vtáhne zpátky do hry. V rozhovoru pro Kosmas Adler-Olsen prozradil, jak důležitou roli v sérii hraje Carlův asistent Asad: "Je to jeden z klíčových elementů Departmentu Q. A samozřejmě má Asad taky svůj zvláštní příběh, který odhalíte v průběhu jednotlivých dílů." Přesně tahle dvojice je i podle čtenářů na Kosmasu tím, co sérii drží pohromadě, je to thriller psaný "velmi humornou formou", kde detektiv Carl je sice dobrý, ale skutečnou hvězdou je právě Asad.

Novinka roku 2026: Oddělení Q má jedenáctý díl. Kniha Mrtvé duše nezpívají vrací Carla Mørcka z důchodu k novému případu a představuje první pokračování, které Jussi Adler-Olsen svěřil Stine Boltherové a Line Holmové.

Petr Sagitarius – Trujkunt

Bývalý starosta Jablunkova se k psaní dostal paradoxně přes vážné onemocnění, kvůli kterému musel ze starostování odejít rovnou do invalidního důchodu. Jeho série Trujkunt je pojmenovaná po trojmezí Česka, Polska a Slovenska, kde vznikl svébytný jazyk "po naszymu" – a přesně tímhle nářečím mluví i postavy jeho knih. Hlavní hrdina, major ostravské kriminálky Roman Saran, je podle čtenářů kombinací drsňáka a ironika, který si nebere servítky – ani k pachatelům, ani sám k sobě.

Co dělá Sagitariovy knihy tak čtenářsky vděčné, je kombinace reálných míst (Jablunkov, Třinec, Český Těšín) a nekorektního humoru se severské melancholii spíš vysmívá, než že by ji napodoboval, přesto je čtenářstvo k severské krimi občas přirovnává.

Sám Sagitarius v rozhovoru pro Kosmas popsal, v čem je podle něj česká detektivka jako žánr jiná než ta zahraniční – právě humorem a nadsázkou, kterou ostatní detektivní tradice podle něj tolik nemají: "Ostatní detektivní svět jako by se bral víc vážně." A když se ho zeptali, proč vlastně píše, odpověděl bez příkras, že hlavně proto, aby pobavil sám sebe – a pokud tím pobaví i čtenáře, je to jen bonus navíc.

Novinka roku 2026: Trujkunt má devátý díl. Tramwaj na Sachsenberg přivádí Romana Sarana k dalšímu brutálnímu případu, jehož stopy vedou z Ostravy až do polského Těšína.

Detektivky s realistickým policejním vyšetřováním bez ochlastů: Jørn Lier Horst vs. Daniel Petr

Jørn Lier Horst a Daniel Petr patří k autorům, kteří vsadili na věrohodnost místo efektu. Horst byl osmnáct let policejním vyšetřovatelem, Petrova kniha vychází ze skutečné kauzy – a oba jejich hrdinové jsou střízliví, metodičtí chlapi bez zničeného osobního života, kteří případ řeší trpělivou prací, ne intuicí zoufalce.

Jørn Lier Horst – Detektiv William Wisting

Než se pustil do psaní, strávil  Horst osmnáct let jako vrchní vyšetřovatel norské policie. Jeho detektiv William Wisting ale nepije a nemá zničený osobní život. Horst byl už podle vlastních slov "unavený ze všech těch ochlastů, kteří v norské literatuře řeší zločiny," a tak ho stvořil jako sympatického, vyrovnaného chlapa – bližšího policistům, se kterými osmnáct let pracoval. Žádné honičky, žádné efektní přestřelky, jen trpělivá, kolektivní práce týmu, která je pro Horstovy knihy typická stejně jako pro skutečné vyšetřování.

Novinka roku 2026: William Wisting je zpět. V knize Sucho odhalí klesající hladina norského jezera motorku s tělem osm let pohřešovaného mladíka i stopu k jiné dávno zmizelé dívce.

Daniel Petr – Sestra smrt

Daniel Petr, rodák z Jiříkova na Děčínsku, se k žánru severské detektivky hrdě hlásí, i když přiznává,že si jej před psaním musel nejprve "načíst", Přečetl si i teoretické práce o vyšetřování vražd, knihu rozhovorů s legendou české kriminalistiky Jiřím Markovičem a některé pasáže konzultoval s kamarádem od ústecké policie. 

Sestra smrt vychází ze skutečné kauzy zdravotní sestry obviněné z otravy šesti pacientů draslíkem v rumburské nemocnici. Ústecký vyšetřovatel Václav Rákos zjišťuje, že smrt další pacientky s případem souvisí, a zápletka se postupně rozroste o mrtvého zaměstnance národního parku a válečného zločince z Jugoslávie, který je oficiálně už deset let po smrti. 

Recenze oceňují hlavně psychologickou práci s hlavní postavou – Rákos je tu vykreslený "přirozeně a bez příkras, se všemi lidskými chybami i dobrými vlastnostmi.”

Minulost, která nikdy neskončí: Arnaldur Indriðason vs. Evita Naušová

Arnaldur Indriðason a Evita Naušová staví na stejném principu: stará křivda nebo dávno pohřbené tajemství se provalí do přítomnosti a vyšetřovatel/ka se do ní osobně zamotá. Konráð řeší zbraň spojenou s vlastním otcem, Naušové Elen se vrací do kraje, kde vyrůstala – a minulost si je obě najde dřív, než čekaly.

Arnaldur Indriðason – Temná skrýš

Než Indriðason napsal svůj první román zasazený na Island, musel přesvědčit vydavatele, že to vůbec může fungovat. "Všichni byli velmi skeptičtí – vydavatelé, čtenáři i spisovatelé. Mysleli si, že Island a Reykjavík jsou na detektivky až příliš nevinné místo," popsal v rozhovoru. Na Islandu neexistovala tradice krimi psaní. A právě proto se z Indriðasona stal žánrový průkopník.
V nové sérii o penzionovaném komisaři Konráðovi, kam patří i Temná skrýš, se vrací k vlastnímu oblíbenému tématu – že minulost nikdy skutečně nekončí. Stará žena najde v garáži po manželově smrti pistoli, kterou odnese na policii, a Konráð zjistí, že stejnou zbraň kdysi vlastnil jeho otec. Vyšetřování dávné vraždy se tak nevyhnutelně propojí s vlastní rodinnou historií vyšetřovatele.

Evita Naušová – Okraj nebe

Naušová se narodila přímo ve Varnsdorfu – v regionu, kterému místní dodnes přezdívají "Náhorní Karabach". Tam také zasadila svůj temný debut. Šluknovský výběžek vykresluje jako sociálně vyloučenou lokalitu, kde je prostituce součástí místního koloritu a nikdo není v bezpečí před dětskými gangy. Kriminalistka Elen se vrací do kraje, kde vyrůstala, aby vyšetřila nález ostatků dítěte. Pátrání ji zavede k historii zaniklé sudetoněmecké vesnice, kterou po válce srovnali se zemí, i k vlastní zapomenuté minulosti.

Čtenářstvo oceňuje hlavně to, jak moc je Šluknovsko v knize cítit: “Během čtení cítíte chlad, slyšíte šum rákosí a neustále máte pocit, jako by se kolem vás rozprostírala mlha.”

Morálně nejednoznačný padouch: Jo Nesbø vs. Vladimír Zlý

Jo Nesbø a Vladimír Zlý oba opouštějí klasického "čistého" detektiva a nechávají čtenáře, aby si sám udělal názor, kdo je vlastně hrdina a kdo netvor. Bratři Opgardovi i Zlého titulní Čistič jsou postavy, kterým čtenář často fandí, i když ví, že by neměl.

Jo Nesbø – bratři Carl a Roy Opgardovi

Nesbø je pro severskou krimi tím, čím jsou Rolling Stones pro rock and roll: jedno z prvních jmen, které se člověku vybaví, a miliony zarytých fanoušků a fanynek. Kriminální příběhy v čele s Harry Holem, detektivem, alkoholikem s permanentně narušeným vztahem k autoritám, udělaly z Nesba nejúspěšnějšího norského spisovatele v historii.

V románu Král Nesbø dokazuje, že se bez svého slavného detektiva obejde. Je to volné pokračování Království – příběhu dvou bratrů, Carla a Roye Opgardových, kteří v odlehlé norské vesnici vybudovali hotel a teď zjišťují, kam až jsou ochotni zajít, aby si ho udrželi. Tentokrát vás nečekají sérioví vrazi, jen pomalu se rozpadající rodina. "Oblouk příběhu je jiný. Není tu žádná minulost, kterou byste nemohli změnit, ani žádná budoucnost, na kterou byste museli myslet," vysvětluje Nesbø na svém webu a dodává, že nezáleží na tom, jestli píše o Harrym nebo bez něj, vrací se pořád ke stejným tématům – lásce, vraždě, loajalitě, chamtivosti, morálce, touze a strachu ze smrti.

Vladimír Zlý – Ivoš Kylián

Zlý vyrůstal v česko-polském pohraničí a dnes žije v Havířově – městě, které se v jeho knihách stává něčím víc než kulisou. Román U potoka zasazuje do listopadu 1995. V potoce u fotbalového hřiště v Háji ve Slezsku je nalezeno tělo znásilněné a zavražděné dívky a kriminalisté z ostravského prvního oddělení rozjíždějí rozsáhlé pátrání. Počítače, mobily, internet i moderní kriminalistické metody jsou ještě hudbou budoucnosti. Vyšetřovatelé si musejí vystačit s tužkou, zápisníkem, ručně kreslenými portréty a psacími stroji – a přitom jednat rychle, protože vrah může zaútočit znovu.

U potoka staví na autorově důrazu na detail a věrohodně popsané policejní postupy. Jeho strohý, nezdobný styl může připomínat severské detektivky. Se srovnáním se severskou krimi se sám Zlý v rozhovoru pro PrahaIN vypořádal s nadhledem: přiznává, že „na severskou krimi to zdaleka nemá“, ale zároveň si stojí za tím, že Ostravsko je stejně „rázovité“ prostředí, kde se člověk s lecčím jinde nesetká.

Novinka roku 2026: Ivoš Kylián v novém románu Skrytá vada opět míří do Havířova rozplést zdánlivě nesouvisející případy úmrtí.

Severská detektivka na Kosmasu

Pokud vám naše tipy nestačily a chcete zůstat déle na severu – tom skutečném, se sněhem a fjordy – prozkoumejte Severskou detektivku na Kosmasu.

Najdete tu kompletní řady od Jo Nesbøho i Camilly Läckbergové, ale taky spoustu jmen, která jsme si do tohoto výběru nevešli – od Håkana Nessera přes Samuela Bjorka až po nováčky, kteří teprve čekají na svého českého čtenáře.