Příběh umučeného faráře Toufara audio

Černovlasý, ramenatý, venkovsky pevný. Společenský a energický, nepostrádající humor a šířící radost. Nestavěl hranice mezi věřícími a nevěřícími. Žil obyčejně, prostě, podporoval chudé. Pomáhal studentům s doučováním i lidem na poli, organizoval ochotnická divadla, poutě, besedy, taneční zábavy, vyřizoval důchody, po válce inicioval vznik gymnázia i měšťanské školy. Kázal, vyučoval, sloužil, inspiroval. Měl v sobě jiskru, kterou bych nazval veselou otevřeností. Kněz z Vysočiny Josef Toufar, jedna z prvních obětí komunistické diktatury v našich zemích.

         Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci u Polné. Teprve ve svých šestadvaceti letech mohl jít studovat gymnázium. Po studiu bohosloví byl 29. června 1940 v Hradci Králové vysvěcen na kněze. V letech 1940 – 1948 působil jako kaplan a posléze jako farář v Zahrádce u Ledče n. Sázavou. Po komunistickém puči 1948 byl na nátlak komunistického aparátu přeložen a sám žádá hradeckého biskupa Píchu o místo svého dalšího působení – Číhošť. Dne 11. prosince 1949 se při jeho kázání v číhošťském kostele tajemně rozkýval a vychýlil oltářní křížek. 28. ledna 1950 byl P. Toufar unesen Státní bezpečností z číhošťské fary a na příkaz komunistických špiček bezmála měsíc brutálně vyslýchán a nucen k falešnému přiznání a zradě kněžského slibu. Na následky mučení 25. února 1950 umírá a je pod falešným jménem zakopán v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích.

Miloš Doležal