Jak v temných časech budovat budoucnost - rozhovor s Naomi Kleinovou

/ Tomáš Weiss

V roce 2017 projížděla kanadská aktivistka a novinářka Naomi Kleinová Evropu a účastnila se prezentací jednotlivých překladů své nejnovější knihy Ne nestačí. Jak se bránit Trumpově šokové politice a získat svět, jaký potřebujeme. Navštívila setkání Labour Party v Brightonu, poté zavítala do Holandska, Itálie a 9. listopadu také do Barcelony. Pro online magazín Political Critique promluvila o strategiích současného odporu.
V roce 2017 projížděla kanadská aktivistka a novinářka Naomi Kleinová Evropu a účastnila se prezentací jednotlivých překladů své nejnovější knihy Ne nestačí. Jak se bránit Trumpově šokové politice a získat svět, jaký potřebujeme. Navštívila setkání Labour Party v Brightonu, poté zavítala do Holandska, Itálie a 9. listopadu také do Barcelony. Pro online magazín Political Critique promluvila o strategiích současného odporu.

Knihu jste napsala pro severoamerické čtenáře, nicméně velkou předností textu je, že fenomén „trumpismu“ zasazuje do širšího, globálního kontextu. Jak se staví k celosvětovému nárůstu pravicového populismu?

Trump je pouze jedním článkem celosvětové epidemie. I když je samozřejmě pravda, že každý politický program je vázán na konkrétní národní kontext. Trump staví na nevyřešených „rasových otázkách“ americké historie, na odmítání vyrovnat se s problémem otroctví v minulosti a břemenem diskriminace v současnosti. Kromě toho se vymezuje vůči praxi prvního afroamerického prezidenta. Nesmíme však podlehnout představě, že se téma týká výhradně Ameriky. Na světě existuje spousta Trumpů, z nichž každý má svá specifika. Viz například Marine Le Penová ve Francii nebo Módí v Indii.

Nová nacionalistická pravice se objevuje i kvůli obecně rozšířenému dojmu, že ztrácíme vládu nad svými životy. Podívejte se například na slogan kampaně prosazující brexit. Dalším důvodem je skutečnost, že jsou naše životy ve všech ohledech čím dál nejistější. V obdobích nebývalého bohatství vždy roste počet ekonomicky vyloučených lidí. Pravicově orientované osobnosti po celém světě pojí schopnost mást veřejnost, překrucovat odůvodněný pocit nejistoty a bojovat proti všem rovnostářským zásadám. Skutečnými nepřáteli děsivě bující pravice je rasová, genderová a společenská rovnost.

V knize kombinujete dvě různé časové linky. V rámci první linky, kterou jste se zabývala už v Šokové doktríně, popisujete zrození neoliberálního politického modelu z katastrofální ekonomické situace. Na základě druhého, dlouhodobějšího horizontu vysvětlujete, jak Trump zdánlivě z ničeho nic dosáhl úspěchu. Můžete to trochu objasnit?

Výsledky prezidentských voleb skutečně představují velké trauma. Ovšem nazírat na tuto skutečnost pouze takto je pravděpodobně pro mnoho Američanů pouze jakousi útěchou, postojem, kterým sami sebe omlouvají a snaží se zbavit kolektivní zodpovědnosti za stvoření této zrůdy. Od Trumpova zvolení se svým způsobem učíme nově vnímat šokující situace. Nejedná se o stejný šok, jaký způsobil například hurikán Katrina, jde spíš o nepřetržitý sled „šokujících výstupů“, o okázalou snahu neustále se přibližovat vizi destruktivní politiky zaměřené na přerozdělení majetku mezi společenskou špičku. Politiky, která se systematicky pokouší zničit blahobyt, ohrožuje drobné pokroky na poli veřejné zdravotní péče a rozkládá už tak dost křehké mechanismy finanční regulace.

Kvůli této knize jsem se musela vrátit k výzkumu v oblasti marketingu a obchodního brandingu, s nímž jsem začala při práci na své prvotině Bez loga. Trump v tomto ohledu vykazuje ty nejhorší rysy: svou „superznačku“ pohání využíváním formy a jazyka typických pro reality show. Součástí inscenovaného wrestlingového zápasu je i válka. A to činí z Trumpa velice nebezpečného muže. Nicméně i v pomyslné bublině takovéto superznačky existuje místo, kam když přesně udeříme, bublina praskne: takové místo musíme – a můžeme – najít i v Trumpově případě.

A jak konkrétně bychom měli na podobné útoky reagovat? V Evropě se objevují levicově orientovaní lidé, kteří navrhují ukončit spolupráci s ženskými hnutími, přestat se zabývat problémy s uprchlíky, obranou, prosazováním nových občanských práv i ekologií a místo toho se jednoduše vrátit k „bílé pracující třídě“ a dobýt ji zpět od pravicových populistů. Vy naopak navrhujete začít od neobyčejně široké škály problémů, které hýbou Severní Amerikou. Jakou roli mohou sehrát při budování alternativních řešení?

Za odsouhlasením Trumpa stojí z velké části rozhořčení veřejnosti. To však není nic nového: na vznik současné antiutopie mělo zásadní vliv neustálé, systematické popichování bílých pracujících občanů proti černým, mužů proti ženám, občanů proti migrantům. Jednou z nejmocnějších zbraní vládnoucí elity proti skutečné demokracii je strategie „rozděl a panuj“. Spisovatel a intelektuál Cornel West kdysi řekl, že „spravedlnost je veřejnou podobou lásky“. Neoliberalismus je politika bez lásky, je to ztělesnění chamtivosti a lhostejnosti – stejně jako Trump sám. A jejím základem je právě podněcování nenávisti vůči těm nejzranitelnějším.

A přesně z toho důvodu je nezbytné, abychom zvolili přístup „prolínání“, který už si osvojilo mnoho amerických hnutí. Znamená to pochopit, jak se různé oblasti – rasa, gender, finanční příjem, uprchlická situace, klimatická krize – překrývají a proplétají s životními zkušenostmi jedince. Dokonce i hluboko v mocenských strukturách. Musíme odhalit úlohu politiků, kteří rozdělují společnost, a svrhnout je – nikoli je následovat.

Ve své knize vyzdvihujete nutnost osvojit si zejména dvě myšlenky, které nám v rámci nové strategie mají ukazovat směr. Co myslíte pojmy „ochrana“ a „péče“?

Co obnáší být „ochráncem“, jsem se naučila během pobytu v indiánské rezervaci Standing Rock, když se tu protestovalo proti devastační výstavbě potrubní sítě. Znamená to bránit přírodu a obecně sdílené statky, když se octnou v ohrožení, jelikož ony se zase zásadní měrou podílejí na „ochraně“ našich životů. Zároveň musíme „pečovat“ i o druhé, protože společnou budoucnost dokážeme vybudovat pouze v případě funkčních vzájemných vztahů. Systémová propojení si začínáme jasně uvědomovat všichni. Nicméně kromě hlasitého vykřikování „ne“ musíme prosazovat ještě jinou strategii: musíme vyjádřit jasné a přesvědčivé „ano“ a přijít s plánem, který hmatatelně zlepší každodenní život a který bude stát na silných myšlenkách jako „přerozdělení“ a „reparace“.

Výstupem z kampaně prezidentských voleb 2016 však není pouze fenomén Trump. Ukázalo se ještě něco, díky čemu jsem si uvědomila, že vize postupné přeměny je mnohem rozšířenější a populárnější téma, než jsem očekávala. Mám samozřejmě na mysli kampaň Bernieho Sanderse. Je třeba vytvořit spolehlivý program, který se bude věnovat otázkám rasy, migrace, genderu, práce, příjmu i klimatické spravedlnosti, tedy návrh postkapitalistické proměny společnosti. Bernie i spousta dalších levicově orientovaných projektů na obou stranách Atlantiku dokazují, že je tu pro něco takového i přes veškerá omezení a rozpory prostor.

pro Political Critique.org připravil v roce 2017 Giuseppe Caccia, český překlad Anna Vrbová

Další články

Bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová varuje před novou hrozbou fašismu. Ve své knize Fašismus se vydává na historický exkurs a vyzývá, aby lidé bojovali za demokracii.
Rozhovory

Mechanismy oblbování lidí jsou stále velmi podobné

Bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová varuje před novou hrozbou fašismu. Ve své knize Fašismus se vydává na historický exkurs a vyzývá, aby lidé bojovali za demokracii.
 | Tomáš Weiss
Už i v češtině máme k dispozici všechny tři díly monumentální Kafkovy biografie od Reinera Stacha, německého literárního vědce, který její přípravou a psaní strávil 18 let. Máme tak Kafku jako na dlani, v jeho letech raných, letech rozhodování i v letech poznání. Další info v ukázce z rozhovoru, který autor poskytnul v roce 2017.
Rozhovory

Reiner Stach: Životopis je sice hotový, ale téma Kafka ještě zdaleka ne

Už i v češtině máme k dispozici všechny tři díly monumentální Kafkovy biografie od Reinera Stacha, německého literárního vědce, který její přípravou a psaní strávil 18 let. Máme tak Kafku jako na dlani, v jeho letech raných, letech rozhodování i v letech poznání. Další info v ukázce z rozhovoru, který autor poskytnul v roce 2017.
 | Tomáš Weiss
Němec Peter Wohlleben (*1964) je typem osvíceného lesníka, který přinesl nový náhled na les a stromy a na smysl lesnické práce. Nahlíží les jako složitý sociální organismus, v němž jednotlivé stromy spolu navzájem komunikují a spolupracují a společně se snaží, aby přežil celek lesa, který vytváří chladné a vlhké klima, v němž se stromy cítí příjemně, a mohou v něm tudíž žít dlouho.
Rozhovory

Skrytý život stromů - rozhovor s Peterem Wohllebenem

Němec Peter Wohlleben (*1964) je typem osvíceného lesníka, který přinesl nový náhled na les a stromy a na smysl lesnické práce. Nahlíží les jako složitý sociální organismus, v němž jednotlivé stromy spolu navzájem komunikují a spolupracují a společně se snaží, aby přežil celek lesa, který vytváří chladné a vlhké klima, v němž se stromy cítí příjemně, a mohou v něm tudíž žít dlouho.