Díkůvzdání - příběh zoufalého muže, který žije uprostřed nešťastných žen

/ Odeon

Jedná se o příběh z blízké budoucnosti, v níž má velká část lidstva za to, že nastal konec světa. Na první pohled se toho ale tolik nezměnilo. Katastrofa se projevuje pozvolna. Téměř nenápadně, avšak všude. Připomíná chronickou bolest, na kterou jsme si trochu zvykli, avšak netušíme, kdy nás srazí k zemi. Václav Holanec - Díkůvzdání
Jedná se o příběh z blízké budoucnosti, v níž má velká část lidstva za to, že nastal konec světa. Na první pohled se toho ale tolik nezměnilo. Katastrofa se projevuje pozvolna. Téměř nenápadně, avšak všude. Připomíná chronickou bolest, na kterou jsme si trochu zvykli, avšak netušíme, kdy nás srazí k zemi. Václav Holanec - Díkůvzdání

Jak byste vaši knihu představil?

Jedná se o látku z blízké budoucnosti, v níž má velká část lidstva za to, že nastal konec světa. Na první pohled se ale toho nezměnilo tolik: na ulicích jezdí méně kočárků, ambiciózní ženy se ujímají vedení společnosti, muži se stahují do pozadí.  Katastrofa se projevuje pozvolna. Téměř nenápadně, avšak všude. Připomíná chronickou bolest, na kterou jsme si trochu zvykli, avšak netušíme, kdy nás srazí k zemi.

Takže: o jakou katastrofu se jedná?

Na konci dvacátých let se po celé planetě rozšíří Langfeldtova nemoc. Podle času prvního výskytu se jí říká nemoc díkůvzdání. Tato nemoc zbavuje muže sexuality. Nejenže se mužská sexuální rozkoš promění v opak a způsobuje nepříjemné stavy, muži přijdou o spermie. Román se začne odvíjet v říjnu 2033, několik málo let po zhroucení reprodukce. Celé lidstvo je tou dobou už odkázané výhradně na zmražené „zásoby“. Nacházíme hrdiny v období kolektivního posttraumatického šoku a prvních adaptací na novou realitu. Popsal jsem výchozí pozici. „Motorem“ příběhu je milostné drama.  

A kde se milostné drama odehrává?

Na Palávě. Tam žije a pracuje hlavní postava Díkůvzdání. Farář František Zábrana. Na začátku vyprávění má za to, že se jeho fara zařadila mezi nejpodivnější lokality v Mléčné dráze – chvíli mu trvá, než přijme, že jeho tělo je vůči nemoci díkůvzdání imunní. Je toho na něj ale více. Mluví k němu papež Jan Pavel II. a také současný papež František, jenž se stal obětí převratu. A diskutují třeba o celibátu. Farář ve Strachohlávkách má strach, že se zbláznil. Zamiluje se do psychoterapeutky Marie a projde rozsáhlou transformací. Z povahy věcí v určitých momentech příjemnou a v jiných velmi bolestivou. A doufám, že pro čtenáře napínavou a zábavnou. A pozor – jeho denní fantazie – nejsou autorská licence, smyšlený stav nebo legrácka, odborníci tomu říkají psychospirituální krize.

Proč Pálava?

Je to jedno z nejkrásnějších míst v Evropě. A také nejdéle obývaných. Podle obce Pavlov dostalo jméno období doby kamenné a v těchto dávných dobách se zde nacházelo jedno z nejhustěji člověkem osídlených míst na celé planetě. Při procházkách po Pavlově mě často napadlo, kolik Věstonických venuší se v okolí ještě skrývá? A to není zdaleka vše – Evropa se dlouho dělila na civilizovanou část a barbarskou. Limes Romanus: hranici určovala přítomnost Římanů. U Mušova stál jejich vojenský tábor.  A nejednalo se o nevýznamnou posádku, na spadnutí bylo založení provincie a možná tam zavítal i císař a filozof Marcus Aurelius. Do toho osud samotného Mušova a jeho likvidace. Skoro pokaždé, když zahlédnu mušovský kostelík na ostrůvku uprostřed novomlýnských nádrží, mi naskočí husí kůže. Toto místo je nejen magické, ale zároveň je důležité pro Františka. Mimochodem se jedná o prvotřídní lokaci pro filmové zpracování. 

Uvažujete o filmové verzi?

Plánuji oslovit producenty.  Má to tu výhodu, že jako scenárista nabízím vlastní knihu a hotový příběh. Navíc věřím, že tato látka by díky nápadu a koncepci mohla oslovit čtenáře i diváka kdekoliv v Evropě. V tuzemských televizních detektivkách se povraždila už polovina obyvatel této země a brzo dojdou herci pro obsazování detektivů.

Kdyby se podle Díkůvzdání točil film nebo seriál, koho byste jako faráře Zábranu rád viděl?

Je pohledný, citlivý i mužný, váhavý i energický. Takže někoho charizmatického, kdo přesvědčivě zvládne kombinaci křehkosti a ráznosti. A proměnu. Vojtěch Dyk, Vladimír Polívka, Martin Písařík či David Švehlík. S obsazením Marie bude zřejmě větší problém.

Helena Frantová, ukázka z rozhovoru pro časopis Page

Další články

Zuzana Říhová napsala knihu Cestou špendlíků nebo jehel. Vydala ji v Argu a jejím redaktorem byl spisovatel Miloš Urban. Rozhovor s autorkou je poněkud kryptický a vzbuzuje spíše otázky, než aby dával odpovědi, o čem že to román je.
Rozhovory

Miloš Urban se ptá Zuzany Říhové na její knihu Cestou špendlíků nebo jehel

Zuzana Říhová napsala knihu Cestou špendlíků nebo jehel. Vydala ji v Argu a jejím redaktorem byl spisovatel Miloš Urban. Rozhovor s autorkou je poněkud kryptický a vzbuzuje spíše otázky, než aby dával odpovědi, o čem že to román je.
 | Miloš Urban
Petru Hůlovou zatím psala knihy pro dospělé. To se ale zanedlouho změní. Její text Liščí oči, který psala pro děti od 10 let, otevírá téma alternativní historie. Co by se stalo, kdyby události po 21. srpnu 1968 proběhly jinak? Nejde ale jen o téma okupace. Všichni máme sílu měnit 
věci, byť se nám zdají nezměnitelné. Knihu ilustruje kreslíř Nikkarin. Vyjde o prázdninách.
Rozhovory

#mojeargo červen 2021: rozhovor s Petrou Hůlovou o její knize pro děti

Petru Hůlovou zatím psala knihy pro dospělé. To se ale zanedlouho změní. Její text Liščí oči, který psala pro děti od 10 let, otevírá téma alternativní historie. Co by se stalo, kdyby události po 21. srpnu 1968 proběhly jinak? Nejde ale jen o téma okupace. Všichni máme sílu měnit věci, byť se nám zdají nezměnitelné. Knihu ilustruje kreslíř Nikkarin. Vyjde o prázdninách.
 | Marie Těthalová
Květnové číslo informacemi nabitého internetového měsíčníku #mojeargo má tentokrát téma vize budoucnosti. Kromě rozhovoru, který přinášíme, tam najdete ještě rozhovor s Ondřejem Štindlem, ale také materiály o knihách Lady Mechanika, Podobenství o rozsévači, Vrchol vulkánu, 2084 - Konec světa, Alt - Life, Osud duše po životě a další a další
Rozhovory

#mojeargo - květen 2021: rozhovor s Jakubem Hussarem o 0 TU

Květnové číslo informacemi nabitého internetového měsíčníku #mojeargo má tentokrát téma vize budoucnosti. Kromě rozhovoru, který přinášíme, tam najdete ještě rozhovor s Ondřejem Štindlem, ale také materiály o knihách Lady Mechanika, Podobenství o rozsévači, Vrchol vulkánu, 2084 - Konec světa, Alt - Life, Osud duše po životě a další a další