Podcast Dobrovský - Šídlo knižně

/ Jakub Adam - Paměť národa, nakl. Argo

Muselo se to stát, protože nakonec každý úspěšný podcast se knihy dočká. Pánové Šídlo a Dobrovský patří k vrcholným úkazům trendu, kdy političtí komentátoři vystoupí z písmen mezi lid. Nejprve prostřednictvím svých hlasů, pak obrazem, pak svým způsobem divadelními představeními, na které je možné koupit si lístek. Teď se úvodních třináct dílů podcastu objeví znovu v písmenech.
Muselo se to stát, protože nakonec každý úspěšný podcast se knihy dočká. Pánové Šídlo a Dobrovský patří k vrcholným úkazům trendu, kdy političtí komentátoři vystoupí z písmen mezi lid. Nejprve prostřednictvím svých hlasů, pak obrazem, pak svým způsobem divadelními představeními, na které je možné koupit si lístek. Teď se úvodních třináct dílů podcastu objeví znovu v písmenech.

Jane, v úvodu úplně prvního dílu podcastu jste řekl, že kdo nemá podcast, jako by nebyl. Platí to samé i v případě knížky, která vychází z podcastu?

Jan: Ne, to si vůbec nemyslím. Kniha je důležitá věc vůbec jako artefakt, jako když tesáte do kamene. A já jsem šťastný, když to někomu stojí zato vydat. S podcastem jsem to spíše myslel jako sebeironii. Ale je to teda pravda, teď se řítíme z kopce a podcast má úplně každý. Tak nevím, přemýšlím, kdy to skončíme.

Jak jste došli k rozhodnutí vytvořit publikaci?

Jan: Já to nebyl, já bych se styděl. Podle mě jsi to vymyslel ty, Jindro.

Jindřich: Jestli to nebude úspěšný, tak bych se k tomu zas nerad hlásil... Ale asi to vzniklo během nějaké debaty, jak ten náš formát ještě rozšířit. Před čtyřmi lety jsem pracoval na knize rozhovorů s Tomášem Etzlerem a myslel jsem si, že to děláme do zdi. Nakonec to zajímalo relativně hodně lidí. Tak jsem si řekl, že ačkoliv jde o trochu jiný případ a naše rozhovory už si lidé poslechli, mohlo by být celkem zajímavé se za nimi ohlédnout i v jiné podobě. Podívat se zpětně třeba na to, jak naše předpovědi dopadly, to najdete na konci každé kapitoly. Když jsem v létě tyhle dodatky připravoval, byl jsem příjemně překvapen, že jsme často měli pravdu. A to včetně prvního dílu, který jsme natáčeli po Vrběticích a tvrdili jsme, že jde o Zemanův konec v politice. Ve funkci sice strávil ještě dva roky, ale prakticky to jeho konec byl.

Jan: Jindra si tu knížku fakt odpracoval. Naše rozhovory redakčně zpracoval, zbavil je charakteru mluveného projevu a udělal z nich něco daleko „esenciálnějšího“. Ta kniha je nakonec jiná než to samotné vyprávění. Ten, kdo nás poslouchá a bude ji číst, zjistí, že tam je značný rozdíl ve formulacích.

Jindřich: Ale nejde o podvod! Je to upravený text, který se třeba dostane k lidem, co raději čtou než poslouchají. I takoví jsou.

Výběr třinácti dílů, které jsou součástí knihy, byl tedy také na vás, Jindřichu?

Jindřich: Na tom jsme se dohodli společně. Pomohl nám také Honza Sedmidubský, který se na podcastu podílí od jeho začátku. Z prvních šestadvaceti dílů jsme vybrali části, které za to stojí, a které byly více nadčasové.

Jan: A Jindra to pečlivě vybíral podle toho, jestli se nám ta předpověď vyplnila.

ukázka z rozhovoru, který vedl Jakub Adam pro Paměť národa, celý rozhovor TADY

 

Kupte si knihu.

Skladem
403 Kč
běžná cena 448 Kč

Další články

Pochoďá­ky s ply­no­vou mas­kou, podo­mác­ku vyrá­bě­né mode­ly pod­le Bur­dy. Frustra­ce z nedo­stat­ku pří­le­ži­tos­tí, nedo­stat­ku obec­ně, pro­to­že člo­věk není ve stra­ně. A pak střih — revo­lu­ce — a odteď už to všech­no bude jiné, lep­ší. Nebo ne? Pet­ra Dvo­řá­ko­vá se v nové kni­ze Pláňa­ta vra­cí v čase a zkou­má, jak se pře­lom osm­de­sá­tek a deva­de­sá­tek mohl dotknout jed­né oby­čej­né rodiny. Foto: David Konečný
Rozhovory

Román zachycující svět, jak ho někteří nepamatují - rozhovor s Petrou Dvořákovou

Pochoďá­ky s ply­no­vou mas­kou, podo­mác­ku vyrá­bě­né mode­ly pod­le Bur­dy. Frustra­ce z nedo­stat­ku pří­le­ži­tos­tí, nedo­stat­ku obec­ně, pro­to­že člo­věk není ve stra­ně. A pak střih — revo­lu­ce — a odteď už to všech­no bude jiné, lep­ší. Nebo ne? Pet­ra Dvo­řá­ko­vá se v nové kni­ze Pláňa­ta vra­cí v čase a zkou­má, jak se pře­lom osm­de­sá­tek a deva­de­sá­tek mohl dotknout jed­né oby­čej­né rodiny. Foto: David Konečný
 | Michaela Dermauw, nakl. Host
Islandské Fargo – takové přízvisko si vysloužil román Kalmann Švýcara Joachima B. Schmidta, jehož protagonistou je stejnojmenný svérázný samozvaný šerif ze skomírající vesnice na nejsevernějším cípu Islandu. Kalmann Óðinsson zůstal mentálně dítětem, loví polární lišky a dělá ten druhý nejlepší hákarl na ostrově. A pak narazí na kaluž krve.
Rozhovory

Islandské Fargo čili Kalmann

Islandské Fargo – takové přízvisko si vysloužil román Kalmann Švýcara Joachima B. Schmidta, jehož protagonistou je stejnojmenný svérázný samozvaný šerif ze skomírající vesnice na nejsevernějším cípu Islandu. Kalmann Óðinsson zůstal mentálně dítětem, loví polární lišky a dělá ten druhý nejlepší hákarl na ostrově. A pak narazí na kaluž krve.
 | ČRo Vltava
Také pat­ří­te k těm, kdo pro­pad­li Sta­rým odrů­dám německé­ho spi­so­va­te­le Ewal­da Aren­ze? V čes­kých knihku­pec­tvích nově najde­te jeho román Vel­ké léto. Zatím­co Sta­ré odrů­dy vyprá­vě­jí pří­běh křeh­ké­ho přá­tel­ství dvou zra­ně­ných žen, Vel­ké léto je vzpo­mín­kou na prv­ní lás­ku z plo­vár­ny. Obě kni­hy se v Němec­ku sta­ly bestsellery.
Rozhovory

S bestsellerovým Ewaldem Arenzem o postavách a vůních z románu Velké léto

Také pat­ří­te k těm, kdo pro­pad­li Sta­rým odrů­dám německé­ho spi­so­va­te­le Ewal­da Aren­ze? V čes­kých knihku­pec­tvích nově najde­te jeho román Vel­ké léto. Zatím­co Sta­ré odrů­dy vyprá­vě­jí pří­běh křeh­ké­ho přá­tel­ství dvou zra­ně­ných žen, Vel­ké léto je vzpo­mín­kou na prv­ní lás­ku z plo­vár­ny. Obě kni­hy se v Němec­ku sta­ly bestsellery.