Oko Kosmasu > Ukázky | KOSMAS.cz - online knihkupectví

Ukázky

Slova překážejí, je to jejich úkol -...

Danielovi Hradeckému záleží na textu tak, jak by mělo každému, kdo se slovy zachází. Chce něco vyjádřit, s mimořádnou energií a zápalem, pokud možno bez frází a floskulí. Všechny jeho texty - včetně novinky Náměstí Práce - sálají s intenzitou infrazářiče, kterému se rozbil termostat a nejde ztlumit. Jeho nová sbírka je v širší nominaci na cenu Litera za poezii 2026.

9. 3. 2026 | nakl. Perplex

I když si nepřipadali jako hrdinové,...

Příběhy Paměti národa jsou pestré a dobrodružné. Často jsou to i příběhy těch, které jsme, jako jejich spoluobčané, nazývali pámbíčkáři, Němčouři, cikáni, úchylové, kriplové, ti divní…

5. 3. 2026 | nakl. Argo

Plnohodnotný výklad hermetismu a alchymie

"Tato kniha není určena k přesvědčování těch, kteří nechtějí být přesvědčeni. Poskytne však pevné opěrné body každému, kdo ji bude číst bez předsudků. Jako by se před námi najednou odkryla podivná znepokojivá země bohů, duchů a kovů, jejíž fantazijní labyrinty se sbíhají v jediném ohnisku, v „mýtu“ o „rase bez králů“, rase „svobodných“, „pánech Hada a Matky“ – jak je nazývá vznešený jazyk hermetických textů." Julius Evola

Velký knižní čtvrtek - 19. března 2026: Dan Jones- Psi z Essexu

Červenec 1346. Na pláži v Normandii se vylodí deset mužů. Říkají si Psi z Essexu a je to neukázněná četa lučištníků vedená ostříleným kapitánem. Boj o trůn největšího království západní Evropy právě začal. Skupina bratří ve zbrani postupuje stále hlouběji na nepřátelské území směrem ke Kresčaku a uvědomuje si, že jde vstříc k bitvě, která se zapíše do historie. Nejprve však musí přežít krvavou válku, v níž dávno neplatí pravidla rytířství.

Krutý svět, málo lásky, ale i naděje, třeba nepatrná, v povídkách Jordana Slavejkova

Sváteční rodina je nebývale silnou knihou o lásce na pozadí smrti. O lásce živého k umírajícímu. Zejména však o hluboké, až obsedantní lásce živého k již zemřelému. O neutuchající touze, jež nemůže být nikdy naplněna, a proto může pokračovat až donekonečna.

Jeden z nejsilnějších debutů roku 2025 napsala Marie Škrdlíková

V jejích povídkách se díváme na nebe skrz stébla trávy, pískáme na prsty a posloucháme vyprávění o tom, kam patříme, kým jsme a co ztrácíme. Básnicky ostrý jazyk a velký pozorovací talent. Dětská opravdovost, vůbec ale ne dětinskost. Tenhle debut bude jistě oceněn - a právem.

Vzhůru za Táňou na předlistopadový Žižkov v knize Marie Zelbové

Marie Zelbová (1977) vyrůstala v prostředí, které bylo objektivně těžké — s psychicky nemocnou, závislou matkou, v nestabilitě, chudobě a chaosu. V knize to však téměř necítíme. Trauma je přítomné jen v náznacích, mezi řádky, v drobných detailech, které dospělý čtenář rozpozná, ale autorka je nepojmenovává. Místo toho vytváří mýtus, v němž je její matka spíš legendární bytostí než nemocným člověkem, a doba normalizace spíš kulisou živosti než represivním režimem.

Muž, který sázel povídky - Jean Giono: Faust ve vsi

Pro běžného českého čtenáře, který zná Giona pravděpodobně jen z u nás stále dokola vydávané novely Muž, který sázel stromy, může být šokující tato Gionova proměna z „ekologického a humanistického utopisty“ ve stoupence Macchiaveliho, který je fascinovaném zlem, a dokonce násilnou smrtí. Soubor Faust ve vsi obsahuje sedm povídek, z nichž tři byly publikovány v roce 1950 a některé vznikly během přestávek a volných chvil během psaní románu Husar na střeše.

Publicistika, která chce být literaturou: Pábení a naděje Jiřího Peňáse

Jeho texty jsou svěží, čtivé, chytré, zábavné a dýchají se čtenářem. Pro Peňáse, čerstvého šedesátníka, je čtenář nezbytnou postavou příběhu, někdy to vypadá, jako by mu psal spíš osobní dopis než článek pro redakci. Novodobá kulturní publicistika, ke které se tento osobitý autor hlásí, se odklonila od fejetonu, reportáže či literární kritiky… Je víc poučená, má hlubší psychologický ponor a širší pohled na svět.

Sci-fi o místě lidí ve vesmíru: Povznesení Martina MacInnese

Mikrobioložka Leigh vyrůstala v Rotterdamu s násilnickým otcem, snad proto se odjakživa cítila lépe v laboratoři než ve společnosti lidí. Fascinace životem v jeho nejmenších formách ji nakonec zavede až k hranicím našeho poznání, na které narazí při průzkumu nově objeveného příkopu v Atlantském oceánu. To, co expedice najde v jeho černočerných hlubinách, totiž popírá všechny dosavadní hypotézy o zrození našeho druhu.