Karel Novák: „Naturismus a fotografie“
Můj život se dělí pomyslnou čarou na dvě nesouměrné poloviny. První souvisí s dospíváním v komunistickém Československu a klukovským snem studovat rybníkářství. Chtěl jsem složit přijímací zkoušky na střední rybářskou školu, ale kvůli chatrnému zdraví jsem na ni musel zapomenout. Druhou polovinu počítám od roku 1962, kdy jsem poprvé vyjel na vysněnou dovolenou k moři. A jediné, kam jsem za komunismu mohl vycestovat, bylo do Německé demokratické republiky. Toužil jsem zažít moře a nemohl se dočkat.
Na místě zájezdu se nás ujala česká delegátka Čedoku, která zařizovala naší skupině ubytování – a trvalo jí to strašně dlouho. Mezitímco ostatní lidé seděli v hotelu u zavazadel a čekali několik hodin v recepci na klíče od pokoje, nechal jsem kufr v recepci a vyrazil k moři. Tak moc mě moře vábilo. Hned jsem narazil. Svoji touhu po fotografování nedokážu popsat. Narodil jsem se s ní. Opravdu se rozvinula až s mým prvním výletem k moři. Když jsem jel poprvé do Německa, tak jsem měl novou Flexaretu, hned jsem ji zkoušel a fotil jsem na naturistických plážích. Hlavně když jsem se s někým seznámil. To nebyl zas až tak velký problém, seznámit se s Němkami. Kdo se fotografovat nechtěl, toho jsem nefotil, nikdy jsem nikoho nenutil. Tím to všechno začalo. Foťák jsem nosil pořád u sebe a lidé si na to zvykli, bylo to bez problému. Možná proto, že jsem nazvětšované fotky lidem dával nebo jim je posílal poštou domů, pro radost, nikdy jsem za to nic nechtěl. Mám rád fotografii na papíře. Strašně mě to bavilo, a nikdy jsem na tom nezbohatl. Samo sebou, že něco jiného bylo fotografování na zakázku. Co mě nutilo fotografovat? Ta krása, moře, vítr, vlny, písek. Všechno přece se vším souvisí. A tady to všechno pro mě hrálo dohromady, to se dá těžko vysvětlovat, to se prostě musí zažít, a ještě k tomu musí mít člověk sklon.
V naturistickém prostředí se mi propojovalo vše, co jsem považoval za opravdu důležité. Vodní živel,ženy, příroda, fotografování i běžný život. Řečeno jednoduše, vždycky jsem měl radši přírodu než sezení u piva. Když jsem mohl k moři nebo k vodě, tak jsem jezdil, pořád. A tak je tomu dodneška. Je to můj způsob rekreace i uvolnění. Svoji práci považuji za fotografický dokument života v prostředí naturismu. Vždy jsem dokumentu dával přednost před  fotografováním stylizovaných aktů fotografovaných u mě doma na zakázku, i když jsem jich nafotil spousty. Tak obrovská bezprostřednost fotografování v naturistické komunitě, téměř bez
nahrávek a aranžmá, je daleko lepší, mohl bych snad říct i krásnější, bez ohledu na to, jak fotografovaná.

Karel Novák (nar. 1936 v Prostějově)
Vystudoval Střední lesnickou školu v Hranicích (1961). Při zaměstnání studoval Školu výtvarné fotografie v Brně (1967–1969). Po absolutoriu nastoupil do prostějovských tiskáren jako reprodukční fotograf. Koncem roku 1989 tiskárny opustil a stal se fotografem na volné noze. Jeho zájem o naturismus dostal konkrétní podobu v roce 1962, kdy poprvé vycestoval k moři do Německé demokratické republiky. Následně se stal nadšeným propagátorem naturismu v tehdejším socialistickém Československu, zakládal např.v okolí Prostějova neoficiální nudistické pláže. V té době přirozeně splynuly dva jeho životní zájmy: fotografie a život v naturistické komunitě. Tak vznikl autorův unikátně pestrý archiv dokumentující zevnitř
svět, o kterém venku panují převážně zkreslené představy. Do roku 2013 autor vystavoval pouze v kavárnách a v malých soukromých galeriích na Moravě. Fotografie z naturistického prostředí poprvé vystavoval v roce 2013 společně s Jockem Sturgesem (USA) v Moravské galerii v Brně, Domě umění v Bratislavě a v roce 2014 v galerii Fiducia v Ostravě. Karel Novák za svoje naturistické fotografie získal v roce 2015 cenu hejtmana olomouckého kraje za výjimečný počin v oblasti kultury. Autorovy fotografie vyšly v naturistických časopisech u nás i v zahraničí.