Petr Hruška připomíná novou sbírkou 500 let od první cesty kolem světa

Ukázky:

Kotvily při pobřeží

a stály na pevnině.

Některé se ukrývaly v domech.

Ovšem i domy pouze předstíraly,

že nejsou loděmi.

Další veliká se zdvihala v kostele.

Starý stůl v krčmě léta odplouval,

židle se houpala.

Venku strměly stromy a

čekaly,

až se stanou stěžni, kýly, ráhny.

Uvnitř nábytek rozesýchavě přiznával

palubní prkna.

Kam se člověk podíval,

ve všem byla loď.

Žena a muž,

zbledlí,

zírali na sebe.

................

Vítr přes celý den.

Loď se povážlivě naklonila.

Sešel jsem s lampou do skladu věcí

určených k obchodování.

Sukno.

Červené čepice,

pro které v nových světech

tak snadno ztrácejí hlavu.

Korále, karty.

Bedny se zrcátky se překotily.

Spatřil jsem svou tvář,

spatřil jsem svou tvář,

spatřil jsem svou tvář tolikrát,

až jsem couvnul.

Navečer se objevila pevnina.

..................

Tento ostrov vypadal neobydleně,

ale druhého dne se objevili.

Všichni se zdobí

strašlivými ranami.

Mají lesklá těla a není možné je spočítat,

neustále mění místa.

Přicházeli na dostřel našich kuší

a křičeli girin!

Bylo to nesnesitelné.

Když si první z nich vytáhl šipku z hrudi,

užasle si ji prohlížel.

Dosud se domnívali,

že jsou jediní na světě.