Absence moudrosti je pro existenci ctnostného režimu fatální

/ nakl. Dauphin

V nových situacích moderní doby je stále užitečné neztrácet z patrnosti návaznost na starší i cizí řešení, přejímat dobré a odkládat omyly a nevhodné nápady a počiny, to vše s uznalým přístupem. Al‑Fárábího pojednání tvoří základ středověké 
a renesanční filozofie. Jeho zásluhou došlo k poevropštění vědy islámského světa a systematizaci vědeckého poznání.
V nových situacích moderní doby je stále užitečné neztrácet z patrnosti návaznost na starší i cizí řešení, přejímat dobré a odkládat omyly a nevhodné nápady a počiny, to vše s uznalým přístupem. Al‑Fárábího pojednání tvoří základ středověké a renesanční filozofie. Jeho zásluhou došlo k poevropštění vědy islámského světa a systematizaci vědeckého poznání.

SLOVO PŘEKLADATELE

Zdeněk Cvrkal

Filozofie se v islámském prostředí začíná rozvíjet v návaznosti na etapu překladů řeckých spisů do arabštiny, jež byla završena v 9. století. Spočívá především ve výkladu a komentování těchto překladů a  v  asimilování myšlenek obsažených v  těchto dílech do islámu. Obecně se uznává význam arabsky psaných filozofických děl ve smyslu východiska pro poznání řecké filozofie ve středověké Evropě, zejména novoplatonismu. Soustředila se na doktrínu Jediného, z něhož emanují rozumy odlišných stupňů, a řešila smíření racionálního pohledu s principem Boží jedinosti (tawhíd). K tomuto proudu se řadil rovněž al‑Fárábí, jenž patřil k prvním islámským filozofům, kteří představili Arabům a dalším muslimským národům řeckou filozofii. Byl titulován jako „druhý učitel“, neboť „prvním učitelem“ byl míněn řecký filozof Aristoteles. Spis Al‑madína al‑fádila neboli Ctihodné město patří k jeho nejvýznamnějším pojednáním ze dvou důvodů: jednak představuje období vyzrálosti jeho myšlenkového života, neboť ho sestavil ke sklonku svého života a shrnul v něm své filozofické teorie a svá rozjímání, jednak toto dílo rozebírá různé aspekty z oblasti metafyziky a politologie.

Jméno al‑Fárábí je spojeno s formováním a vývojem středověké islámské filozofie. Biografie vzdělanců a učenců, kteří žili ve středověku, jsou téměř vždy neznámé, protože většina zdrojů se ztratila nebo byla zničena ve válkách. Stačí však ocenit velikost tohoto muže, vyzdvihnout jeho přínos k rozvoji světové vědy. Co je o tomto velkém vědci známo? Narodil se v 70. letech 10. století (přibližně v roce 875) za vlády Sámánovce Nasra I. (864–892) ve vesnici blízko bohatého města Fáráb (Otrár) na jihu dnešního Kazachstánu, v místě, kde řeka Arys ústí do Syrdarje. V minulosti byla otrárská oáza významným obchodním střediskem na Hedvábné stezce, vedoucí do Evropy. Historici se domnívají, že se narodil v turecké rodině. Skutečnost, že chlapec byl vznešeného původu, pravděpodobně jeho otec byl voják a sloužil v jezdectvu, je nesporná. Celé jméno Abú Nasr Muhammad ibn Muh‑ ammad ibn Tarchán ibn Uzlugh al‑Fárábí svědčí o jeho vznešeném původu, neboť označení Tarchán znamená příslušnost k turecké aristokracii.

Historici se domnívají, že do svých dvaceti let žil ve Fárábu, kde začal svoji cestu k poznání světa. Do velkého obchodního města se sjížděli nejen obchodníci, ale také cestovatelé, mudrci, vědci, básníci a kazatelé. Karavany tehdy s sebou přivážely staré svitky a knihy. Al‑Fárábí toužil po vzdělání a poznání a snažil se naučit co nejvíce. Zajímalo ho všechno: pojednání o astronomii, lékařství, filozofii, psychologii, pedagogice, logice, právu a hudbě. Není proto divu, že vytvoření nejstarší sbírky knih v Otráru je spojeno právě s jeho jménem. Al‑Fárábí v touze po poznání hodně cestoval – do Čáče (Taškentu), Samarkandu a Buchary. V těchto městech se mladý muž vzdělával a pracoval jako soudce. Spekuluje se, že některý z jeho přátel mu svěřil Aristotelovo pojednání a on se nechal unést úvahami starověkého řeckého myslitele a pod jejich vlivem změnil svou životní cestu.

Přibližně ve věku 40  let (910–912) se Al‑Fárábí dostává do Bagdádu – centra vědy a umění středověkého islámského světa. Sem se hrnuli básníci, filozofové a  učenci. V Bagdádu se měl naučit dva jazyky, jimiž mluvili vzdělanci středověku – starořečtinu a  arabštinu. V Bagdádu žil také Abú Bišr Mattá ibn Júnus, překladatel děl starověkých řeckých učenců Aristotela, Euklida, Platóna či Galéna, díky němuž se al‑Fárábí dozvěděl o zákonech logiky a základech teorie poznání. Z Bagdádu se přestěhoval do Harranu v dnešním Turecku, kde působil slavný lékař a astronom, nestoriánský filozof Júhanná ibn Hajlán. Po návratu do kulturního a hospodářského centra islámského chalífátu Bagdádu se věnoval studiu aristotelských pojednání.

Al‑Fárábí se velmi rychle stal předním učencem. Talent a sláva jsou spojeny se žárlivostí a závistí, a tak se velký vědec dostal do existenčních potíží a na počátku čtyřicátých let 10. století se nuceně přestěhoval do Damašku, kde žil až do své smrti v roce 950 (951). Ke konci života čelil al‑Fárábí mnoha obtížím, především hmotného charakteru. Pracoval jako hlídač zahrady. Prakticky všechny peníze vydal na svíčky, za jejichž světla v noci zapisoval své úvahy. O vědci se záhy dozvěděl vládce Damašku – Sajfu’d‑Daula c Alí Hamdání, jenž mu poskytl záštitu. Role dvořana byla však filozofovi cizí a zvolil si samotářství a soukromí. Na sklonku života navštívil Egypt, kde v roce 948 sepsal velkolepé dílo Kniha názorů lidí ctihodného města. Po návratu do Damašku koncem roku 940 už toto město neopustil až do své smrti. Osmdesátiletý stařec zemřel v tichosti. Existuje několik verzí jeho skonu. Podle jedné verze byla jeho smrt přirozená a podle druhé verze filozofa zabili lupiči. Místo odpočinku je Damašek.

............

ukázka z doslovu překladatele

Další články

Kde jsou počátky kultu stromů? Jak si stojí stromy ve světové mytologii? České obrození a památné stromy? Co stromy a přírodní náboženství? A další a další otázky v knize od Marie Hruškové, která se mimo jiné podílela na vzniku televizního seriálu Paměť stromů.
Ukázky

Stromy - dlouhověká stvoření v české krajině

Kde jsou počátky kultu stromů? Jak si stojí stromy ve světové mytologii? České obrození a památné stromy? Co stromy a přírodní náboženství? A další a další otázky v knize od Marie Hruškové, která se mimo jiné podílela na vzniku televizního seriálu Paměť stromů.
 | nakl. Dokořán
Lidé, se kterými byste se pro jejich povahové vlastnosti nechtěli kamarádit, se naučili zneužívat velkorysost demokratického systému. Navíc – obecně víme, že blíž k lepšímu řešení pro celek nemívá většina. Něco by se mělo změnit, protože jinak stará demokracie bude čím dál horší a nebezpečnější systém. Dokonce už i ústavní právník Jiří Přibáň píše, že jsme se současnou demokracií v pasti.
Ukázky

Kam zavedou demokracii nevědomí voliči?

Lidé, se kterými byste se pro jejich povahové vlastnosti nechtěli kamarádit, se naučili zneužívat velkorysost demokratického systému. Navíc – obecně víme, že blíž k lepšímu řešení pro celek nemívá většina. Něco by se mělo změnit, protože jinak stará demokracie bude čím dál horší a nebezpečnější systém. Dokonce už i ústavní právník Jiří Přibáň píše, že jsme se současnou demokracií v pasti.
 | nakl. Argo
Nejparadoxnější knihu hebrejské Bible beze všeho změkčování a harmonizování komentuje literární historik a výpomocný evangelický kazatel Martin C. Putna. "Jste smutní? Autor knihy Kazatel taky. Já, komentátor Kazatele, často taky. Proto je kniha Kazatel přesně pro vás. Komentář snad taky." MCP
Ukázky

Jak jen jsou úmorné všechny ty věci, člověk to ani nemůže vyslovit!

Nejparadoxnější knihu hebrejské Bible beze všeho změkčování a harmonizování komentuje literární historik a výpomocný evangelický kazatel Martin C. Putna. "Jste smutní? Autor knihy Kazatel taky. Já, komentátor Kazatele, často taky. Proto je kniha Kazatel přesně pro vás. Komentář snad taky." MCP