V postapokalyptické světě s Margaret Atwood

/ nakl. Argo

Román MaddAddam uzavírá stejnojmennou dystopickou trilogii kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové v příběhu napsaném jejím typicky svižným, podmanivým a leckdy i štiplavě humorným stylem.
Román MaddAddam uzavírá stejnojmennou dystopickou trilogii kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové v příběhu napsaném jejím typicky svižným, podmanivým a leckdy i štiplavě humorným stylem.

Margaret Atwood většinu ze svých osmdesátišesti  let strávila plodným psaním napříč tématy a žánry, od spekulativní fikce přes poezii až po dětské knihy – často se při tom zabývala hloubkou svých vlastních vztahů a zkušeností. 

Co je na jejích futuristických příbězích – která sama nazývá spekulativní fikcí – nejhrozivější? Podle ní ukazují scénáře vzešlé z reality: prorůstání korporací do mnoha částí společnosti, rozklad životního prostředí, high-tech rozmnožování, stále se rozevírající nůžky mezi bohatými a chudými.

„Nepíšu o planetě X, píšu o tom, kde žijeme,“ říká vítězka Bookerovy ceny z roku 2000. Získala ji za knihu „Slepý vrah“. Nejvíc je známá díky svému, teď už klasickému feministickému podobenství „Příběh služebnice,“ vydaném v polovině 80. let zasazeném do pravicové teokracie v budoucnosti.

Sama spisovatelka se považuje za přísnou agnostičku. I tak ale věří v romantické spojení vědy a náboženství. Výhrady má zároveň k lidem, kteří „démonizují všechny okolo“, nebo se přehnaně topí v dogmatech.

„Myslím, že takový druh usmíření už přichází a prostě musí přijít, pokud chceme naději pro tuto planetu,“ vzkázala Atwood. „Věda a náboženství nemohou působit o samotě. Je to za a) nemožné ve smyslu interpretace hmotného vesmíru a za b) bezútěšné. Nemůžeme přeci nechat stranou celou lidskou zkušenost.“

Ukázka z rozhovoru pro Progressive Magazin z roku 2010:

Svou práci nenazýváte sci-fi, ale spekulativní fikcí. Jaký je mezi tím rozdíl?

Předchůdcem sci-fi je H. G. Wells s knihami jako Stroj času a Válka světů. Tyto knihy se zabývaly věcmi, které se s velkou pravděpodobností nestanou, nebo jsou vlastně nemožné, ale jsou to způsoby, jak zkoumat možnosti a lidskou povahu a způsob, jakým lidé reagují na určité věci. A pokud se vydáte na jinou planetu, můžete si postavit celou společnost, kreslit plány a bavit se s mluvící vegetací a dalšími podobnými věcmi.

Historie spekulativní fikce sahá až k Julesi Vernovi, který psal o věcech, které si dokázal představit jako možné na Zemi – nešlo o vesmír ani o vesmírné invaze – ale o věci, které bychom skutečně mohli dělat.

V devatenáctém století existovalo mnoho utopií, úžasných společností, které bychom mohli vybudovat. Ty po první světové válce vyšly z módy. A téměř okamžitě jedna z utopií, které se lidé snažili vybudovat, konkrétně Sovětský svaz, vyvrhla spisovatele jménem Zamjatin, který napsal zásadní knihu s názvem My, která obsahuje zárodky Orwella a Huxleyho. Spisovatelé začali psát dystopie poté, co jsme viděli důsledky snahy o budování utopií, které bohužel vyžadovaly eliminaci mnoha lidí, než se člověk dostal k dokonalému bodu, k němuž nikdy nedošlo.

Takže si nedokážete představit, že byste někdy napsala utopii?

Nevěřím v dokonalý svět. Nevěřím, že je dosažitelný, a věřím, že lidé, kteří se ho snaží dosáhnout, ho obvykle nakonec promění v něco jako Kambodžu nebo něco velmi podobného, ​​protože se dostaví testy čistoty. Jste ideologicky dostatečně čistí, abyste mohli žít? Ukazuje se, že nakonec čistky skončí u masového vraždění.

 

Další články

Edvard Beneš  - zasloužil se o stát, což je od roku 2004 dokonce stvrzeno zvláštním zákonem. Zároveň u muže osobně spojeného s mnichovskou krizí, s poválečným vyhnáním Němců a s komunistickým pučem v únoru 1948 určitě nelze říci, že se jeho dějinný vklad vyčerpává toliko zásluhami.
Ukázky

Zajímá vás pohled Pavla Kosatíka na Edvarda Beneše?

Edvard Beneš - zasloužil se o stát, což je od roku 2004 dokonce stvrzeno zvláštním zákonem. Zároveň u muže osobně spojeného s mnichovskou krizí, s poválečným vyhnáním Němců a s komunistickým pučem v únoru 1948 určitě nelze říci, že se jeho dějinný vklad vyčerpává toliko zásluhami.
 | nakl. Universum
Nespoutané road movie o dvou mladých ženách a jejich revoltě proti morálním pravidlům, která káže společnost. Bouchačky, loupeže a zabíjení, chlast, drogy a šukání týpků, co jim přijdou do cesty. Debut slavné francouzské feministky, který nejprve odmítlo několik nakladatelů.
Ukázky

Ošukej mě - debut Virginie Despentes česky

Nespoutané road movie o dvou mladých ženách a jejich revoltě proti morálním pravidlům, která káže společnost. Bouchačky, loupeže a zabíjení, chlast, drogy a šukání týpků, co jim přijdou do cesty. Debut slavné francouzské feministky, který nejprve odmítlo několik nakladatelů.
 | nakl. Garamond
Systematické potírání opozice, čistky na klíčových mocenských pozicích, pomalu či rychleji se přizpůsobující společnost, monstrprocesy nešetřící rozsudky smrti – důkladná znalost poměrů v Československu rok po převzetí moci komunisty přiměla československého diplomata a německy píšícího autora Friedricha Bruegela na jaře 1949 k útěku na Západ a k tomu, aby zcela ojedinělým románem Spiklenci zachytil děsivé stalinské praktiky pražského represivního aparátu.
Ukázky

Děsivé stalinské praktiky pražského represivního aparátu ve Spiklencích Friedricha Bruegela

Systematické potírání opozice, čistky na klíčových mocenských pozicích, pomalu či rychleji se přizpůsobující společnost, monstrprocesy nešetřící rozsudky smrti – důkladná znalost poměrů v Československu rok po převzetí moci komunisty přiměla československého diplomata a německy píšícího autora Friedricha Bruegela na jaře 1949 k útěku na Západ a k tomu, aby zcela ojedinělým románem Spiklenci zachytil děsivé stalinské praktiky pražského represivního aparátu.