Čí humor bychom už měli nazývat šibeničním, ne-li žerty toho, kdo skutečně o vlásek unikl šibenici, toho, kdo s titulem univerzitního magistra svobodných umění sklouzl mezi tuláky a zločinecké podsvětí...
Deset písní, zvaných též eklogy, tvoří první básnickou sbírku budoucího tvůrce Aeneidy. Římský básník (70–19 př. Kr.) ji napsal v letech 42–39 př. Kr. a právě ona ho proslavila a zjednala mu přední místo mezi básníky augustovské doby.
Antologie, obsahující texty dvaceti devíti českých písničkářů, ukazuje, že česká zpívaná poezie je ve svém celku neodmyslitelnou součástí české literatury.
Výbor se snaží postihnout celý oblouk díla jednoho z autorových heteronym, které je svou celistvostí a věrohodností jen dalším důkazem Pessoova znepokojivého génia.
Básnická sbírka, která je výsledkem několikaleté práce, představuje Borkovce jako jednoho z nejvýraznějších představitelů básnické generace debutující v 90. letech.
Osm z českých překladů Písně písní od 15. do 21. století včetně dvou dosud nepublikovaných vybral a zasvěcenou studií doprovodil religionista Milan Balabán.
Reprezentativní výbor z básní Bohuslava Reyneka, který vedle vlastních veršů přináší i životopisné kalendárium, úryvky z korespondence, bibliografii a rozsáhlou obrazovou přílohu.
