beletrie 

V roce 1994 se Jakub Ursiny přestěhoval do bytu ke svému otci Dežovi. Otec, v předtuše blížícího se konce, s pocitem, že synovi musí předat své životní poznání, začal Jakubovi psát dopisy. Ten výzvu opětoval.

Pro většinu Poláků leží Morava ve stínu Prahy a snadno na ni zapomínají. Ne tak básník, esejista a překladatel Michał Tabaczyński, který si tuhle část naší země vybral pro své toulky v dobách pandemie.

Příběhy z malého městečka od autora Jana Antonína Pitínského, vlastním jménem Zdeňka Petrželky, z roku 2024.

Hrdina románu zázračně přežije zranění, avšak s následkem ztráty paměti: neví, jak se jmenuje, odkud pochází, nepamatuje si ani zlomek ze svého předchozího života.

Kniha tato jest spíše veselá, ač určitý smutek netají. Neboť život všední, hrdinů nejobyčejnějších, je zde zapleten do života fantazií, exotik a nejrůznějších divokých her.

Toto je syrová, osobní a naléhavá kniha, v níž spisovatelka a novinářka Adéla Knapová podává autentické svědectví o zemi, která se odmítá vzdát, o městě, které stojí navzdory, a o lidech, kteří drží svou budoucnost ve vlastních rukou.

Toto je psychologický román. Analýza rozkladu jedné dysfunkční rodiny, pokus dekódovat vznik a podstatu násilného činu. Měsíce běží. Nikdo nic neřeší. Každý má co dělat sám se sebou. Jenom se všem nějak hůř a hůř dýchá…

Kniha o bílé a černé magii, smyslu psaní, životě mouchy a hypnotizérovi, o mariborském zázraku. Stroboskopicky rozostřená milostná novela plná magického realismu. Advokacie mouchy domácí.

Toto je dojemný příběh rodiny, která kdysi opustila svou zemi v naději, že začne nový život. S hořkosladkým humorem jej vypráví syn, který se snaží stát Němcem.

Zapomeňte na Boženu Němcovou, tahle babička rozhodně není šťastná žena. Jedno sídliště, několik maloměstských životů. Cigarety, alkohol, hospody, školky, školy, sexuální zneužití, sebepoškozování, Maria Callas a jedna babička.

Ženy i muži v této knize stojí na rozhraní svých životů. Dosavadní jejich část, prožitá v nadějích, usilování a touze po uplatnění, se završila. Ta, která leží před nimi, bude mnohem těžší.

Březen 1897, Reykjavík. Nejvyšší úředník dánského krále na Islandu svolává zasedání učenců a význačných osobností ostrova. Sigurlína Brandsdóttir, dcera Brandura Jónssona, učence a písaře z Kotů ve Skagafjörðuru, zmizela.

Novela Arnošta Goldfama.

Kniha o Ferentari, čtvrti, o které si její obyvatelé myslí, že je kolébkou frajerství. Je také o lásce — zištné? nezištné? — mezi spisovatelem, který přistál v nejchudší bukurešťské čtvrti, a bývalým vězněm, který se naučil mít rád i muže.

Jak se dá žít se ztrátou blízkého člověka? Toto je příběh o ztrátě a bolesti. Tarjei padl na misi v Afghánistánu, stejně jako další dva jeho kamarádi z rodné vesnice.

Ne pouze výbor ze Škrabalových dosud vydaných knih. Až nyní vydaný román v básních. Román celoživotní, osobní i společenský. Umělecká reflexe i nekorektní vtípky. Starý svět, nový svět. Americké road movie. Brýle na oči, colu do ruky a jedu!

Ze vzpomínek pamětníků na dvacátá až šedesátá léta 20.století na Brněnsku i jinde.

Hořká satira nastavující nelítostné zrcadlo střední třídě v nejbohatší zemi Evropy. Román Mít svý jistý učinil ze své autorky literární hvězdu. Stvořila v něm svoje alterego, Resi. Ta je nejšťastnější, když se zavře do komory na košťata a píše.

Poetická autobiografie Všechno bychom si řekli je úplně jiná než předcházející tituly berlínské spisovatelky Judith Hermannové. Je to její dosud nejosobnější kniha, uhrančivě otevřená zpoveď.

Toto je dojemný příběh rodiny, která kdysi opustila svou zemi v naději, že začne nový život. S hořkosladkým humorem jej vypráví syn, který se snaží stát Němcem.