naučná, odborná a učebnice 

Jsoucno a bytí nabízí pedagogicky vstřícný úvod do myšlení a textů Tomáše Akvinského (1225–1274). Zájemce se zde seznámí s hlavními Tomášovými termíny a pojmy a pochopí základní myšlenkové postupy, na nichž je Tomášovo myšlení vybudováno.

Čtvrtý svazek Foucaultových Dějin sexuality, Doznání těla, byl publikován roku 2018. Ve Francii i ve světě se vydání tohoto čtvrtého dílu stalo skutečnou událostí.

Kniha seznamuje s myšlením i praxí českých anarchistických hnutí od sedmdesátých let 19. století až po současnost.

Jak sílí globální klimatické změny a jak se ve veřejném prostoru stále častěji diskutuje o umělé inteligenci, objevují se i různé představy, zda by UI nešla využít právě pro řešení klimatické krize.

Mauro Bonazzi ukazuje, že při zachování všech zásad pečlivé filologické analýzy lze odhalit pozoruhodnou a dodnes inspirativní roli myslitelů řazených k sofistickému hnutí jakožto pragmatiků, realistů a obhájců antropocentrické perspektivy, ...

Kniha jednoho z největších znalců antické filosofie představuje souhrnný a spolehlivý úvod do Platónova života, díla a myšlení.

Západní eschatologie (1947) — jediná kniha, kterou J. Taubes za života vydal — podává historickou syntézu západního duchovního odkazu z hlediska náboženské apokalyptiky.

Knížka, která s ohledem na téma dějin zkoumá tradované koncepce zkušenosti a času, je původně přednáškou z r. 1957 určenou pro dialog mezi teology a fyziky.

Publikace Lovení perel obsahuje esej Hannah Arendtové o Walteru Benjaminovi a pětici Benjaminových drobných prací v této eseji zmíněných.

Jak vážná je současná krize pravdy? Trawnyho stejnojmenná kniha nepřizvukuje hlasům varujícím před alternativními pravdami, nepanikaří a nemoralizuje, nýbrž věcně analyzuje, jak se to s pravdou má.

„Hegel a pruský stát si postupně vyšli vstříc.“ Podrobný, ale přitom jiskřivý a interpretačně svébytný rozbor tohoto vztahu, který ve své disertaci Hegel a stát podal teprve šestadvacetiletý komentátor Franz Rosenzweig (1886–1929).

Maria Janion se ve své knize vrací k dávným kořenům polské kultury, k zapomenutému slovanství, jednomu z prvních společenských traumat.

V předkládané knize se autor částečně vrací k historické matérii. Usiluje zde o všeobecně srozumitelnou a přehlednou rekonstrukci Hegelovy filosofie náboženství, kterou současně zasazuje do širšího kontextu jeho filosofické soustavy.

Série přednášek, které autor uvedl v rámci rozhlasového vysílání izraelské armády a ve kterých skrze novozákonní literaturu nahlíží na židovské kořeny tehdy vznikajícího křesťanství.

Tato kniha osloví nejen odborníky, ale i studenty a širší veřejnost jakožto stručný a výstižný úvod do myšlení jednoho z největších politických myslitelů dvacátého století.

Nikdo nemá rád válku, protože válka s sebou přináší jen utrpení a muka a rozsévá smrt. Dokážeme si ale představit svět bez válek? Jak se válka liší od jiných forem násilí? Je válka projevem přirozené lidské agresivity, nebo je to až dílo společnosti?

První díl dvoudílné studie zachycuje především proces vnitřní strukturace lidského nitra a sebepojetí v antickém Řecku mezi 8. a 4. stoletím př. n. l.

Kniha se věnuje staroseverskému náboženství a mytologii. Poskytuje přehledný úvod do kultury, mýtů a rituálů předkřesťanské Skandinávie doby vikinské a podrobný výklad věnovaný nejvýznamnějšímu severskému božstvu – Ódinovi.

Studie se pokouší nastínit obraz představ o těle, jak se ukazuje v staroseverské literatuře.

Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých „archeologických“ spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství.