Autorská publikace zachycuje více než tři desítky pražských lokalit jako nositelů dávno již uzavřených příběhů, které však mají nesporné kouzlo a právo na svoje tajemství.
Kniha o židovské Praze, jejích památkách a především osobnostech, které tudy prošly, je pokusem zobrazit jednu z nejvýznamnějších, ale bohužel již zaniklých kultur, jež v minulosti tvořila nedílnou součást česko-německo-židovského společenství.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Tématická knižní publikace vychází z chronologického vyprávění o vzniku Ateliéru Hořánek a bratr, který se zabývá výrobou krbů. . Kniha je proložena řadou žánrově odpovídajících citátů, básní a úryvků z děl světové i české literatury.
Bojů na italské řece Piavě se za první světové války zúčastnily i desetitisíce českých vojáků, jež kruté válečné prožitky poznamenaly na celý život. Kniha se v rámci obecného průběhu bojů zaměřuje především na vystoupení c. (a) k. jednotek z českých zemí.
S nadsázkou můžeme říci, že kniha je neúplným, a tudíž značně pokřiveným obrazem řimsologie na základě pouhé výseče její existence, dané skrovnou sumou textů, které se náhodou dochovaly.
Co přesně se onoho památného dne, kdy bylo vysílání zahájeno, odehrálo? Co bylo v následujících měsících na programu? Jak se vyvíjela Československá televize do okamžiku, než získala právní subjektivitu a nabalila na sebe milion koncesionářů?
Ondřej Kozák (1978) prezentuje monografii černobílých fotografií z let 2005 až 2010. Ústředním tématem jsou lidé z různých evropských měst, ale také z Kuby. Autor fotografuje výhradně na černobílý film 35 mm.
Portrét významného českého dramatika, filmového scenáristy a režiséra Antonína Mášy (1935-2001), který se nesmazatelně zapsal do dějin českého filmového a divadelního umění druhé poloviny 20. století.
Před 70 lety do Československa přicestoval muž, který dokázal zorganizovat evakuaci 669 ohrožených židovských dětí do náhradních rodin ve Velké Británii. Tím je zachránil před jistou smrtí v nacistických vyhlazovacích táborech.
Majestát vydaný českým králem a císařem Rudolfem II. v červenci 1609. Přináší také plné znění privilegia, od jehož vydání uplynulo v roce 2009 právě 400 let.
Bitva u Moháče (29. srpna 1526) má pro naše maďarské sousedy podobný význam jako v českém historickém povědomí Bílá hora. Kniha je pokusem vylíčit příběh moháčské tragédie, jak může být viděn z dnešního pohledu.
Kniha vznikla na základě výzkumu trestněprávních pramenů a přináší čtenářům autentické lovecké a pytlácké příběhy. Její součástí je edice několika mysliveckých řádů, které se staly základem represí proti pytlákům; mnohé jsou zde publikovány poprvé.
Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...
