Co je to performativní filosofie a jakými tématy se zabývá? Jak souvisí filosofické myšlení s divadelní tvorbou? Filosofka Alice Koubová na tyto otázky odpovídá.
Základní spis, který reflektuje novou hudbu z několika různých hledisek – kromě hudebních aspektů je zohledněn její filozofický, sociologický a estetický kontext.
Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií.
Druhé, rozšířené a přepracované vydání oblíbené studijní pomůcky. Její hlavní část tvoří texty písní a árií z pěveckých učebních pomůcek (Vaccai, Parisottiho arie antiche, Marchesiho vokalízy, Koželuhovy arietty).
Žánrově se jedná o publikaci didaktickou, výklad je cíleně podpíraný argumentací a ilustrativními příklady a buduje pro svého čtenáře opravdové základy ke všemu hudebnímu umění.
Polské divadelní studio Reduta (zal. 1919) bylo jedním z reformních divadel, která se kromě inscenačních experimentů zabývala hledáním zcela nových modelů společenského uspořádání.
Z publikace tohoto francouzského kritika a divadelního historika, která v originále poprvé vyšla už před více než 150 lety (v roce 1852), citují snad všechny starší i současné práce autorů zabývajících se dějinami evropského loutkového divadla.
V letošním sborníku se objevují různorodá témata – divadelní kritika, divadlo handicapovaných, zápis tanečních děl 19. století, fan studies, aktuální otázky fotografie a práva či architektura v extrémních podmínkách.
Historická monografie se zaměřuje na organizaci studia a studijní systém a popisuje mocenské a institucionální mechanismy ovlivňující školu v jednotlivých etapách její existence od jejího založení Benešovými dekrety v roce 1946 až po počátek 90. let.
