Nakladatelství Michal Legelli

Myšlenky, jež ranní zezadu nabízí čtenářům v sedmi kapitolách Kierkegaardovu přímou řeč, tzv. „křesťanské řeči“ meditující nad poměrem člověka k Bohu a navracející od smyslového klamu víry, tzv. „křesťanstva“, ke skutečnému křesťanství.

Které pokušení v sobě uzavírá všechna ostatní pokušení? Je to odstranění Boha, přestat být člověkem. Otročíme nejbídnějšímu poddanství šílenství, v nadbytku otročíme za jídlo a pití, v bohatství otročíme za peníze a sami sobě jsme prokletím...

Druhý svazek Parerg a paralipomen přináší kromě dodatků k problémům řešeným zejména v dílech Svět jako vůle a představa, O vůli v přírodě a Dva základní problémy etiky i slavné kapitoly, týkající se spisovatelství, knih, čtenářů, žen či hluku.

Po 161 letech od Schopenhauerovy smrti se českému čtenáři dostává poprvé do rukou ucelené vydání autorova díla Parerga a paralipomena I, jež německému voluntaristovi vynesla svého času popularitu...

Schopenhauerův spis „Dva základní problémy etiky“ představuje vypracované odpovědi na otázky položené jednak Královskou norskou společností věd (O svobodě vůle) a jednak Královskou dánskou společnosti věd (O základu morálky).

„Uvnitř člověka je hlas věčnosti, jenž chce být slyšen, a aby došel sluchu, používá rámusu soužení. Když tedy pomocí soužení umlknou všechny vedlejší hlasy, uslyšíme tento vnitřní hlas.“

Spis Evangelium utrpení přináší v sedmi pojednáních zdůvodnění a rozbor utrpení, jimiž musí věřící v životě projít, neboť jsou křesťanům Novým zákonem (požadavky života) předurčena: nést svůj kříž, jít s ním sám a nést jej tak, aby byl lehký.

Nejvýznamnější dvě Eseje (Občanská neposlušnost a Život bez zásad) Henry David Thoreaua, sepsané před více jak sto sedmdesáti lety (platné stejně tak dnes jako tehdy), přinášejí jedinečný pohled do duše, naslouchající výlučně zákonu svědomí.

Ve spise „O vůli v přírodě“ přináší Schopenhauer hned z několika oborů (z humanitních i přírodních věd) bohaté doklady svého učení: světa jako vůle a představy.

Třetí svazek Knihovny Arthura Schopenhauera, O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu, dílo, jež vyšlo poprvé roku 1813 a ještě za Schopenhauerova života bylo reeditováno, neboť se podle jeho slov stalo „základní stavbou celého jeho systému“..

Druhý svazek spisu Světa jako vůle a představy je k pochopení celku nezbytnou součástí. Před čtenářem se rozprostírá obnažený svět, bez příkras, jako kdysi Śákjamunimu za hranicemi jeho paláce (nepoznání), kde nalézá všudypřítomnou bezútěšnost..

Svět jako vůle a představa: „Co v ní má být řečeno,“ píše v předmluvě ke knize Schopenhauer, „je jedna jediná myšlenka.

Křesťanské učení (a jiné náboženské spisy) tvoří syntézu Tolstého křesťanských úvah a premis.

Všichni víme, co je to nejvyšší, i dítě to ví, nejprostší člověk i ten nejmoudřejší, všichni víme, co je věc nejvyšší a všichni stejně, neboť to je, smím-li to tak říci, úkol, který je nám všem uložen.

V jednom z nejúdernějších spisů všech dob, Buřičových řečech od P. A. Kropotkina, zaznívají, jako v drtících úhozech kladiva, myšlenky ruského filosofa vůči všemu státnímu pobožnůstkářství, grotesknosti adorované svobody a ujařmenosti člověka..

Rozmlouvat o víře, aniž bychom se kdy dotkli sebereflexe, pochybností a bytostné úzkosti, aniž bychom se co jen přiblížili pochopení paradoxu života a stali se Jedinci, je jako rozmlouvat o kružnici bez znalosti jejího středu.

Člověk, toužící po blahu, bez ohledu na blaho bližních, stává se pouhým parazitem – podstatou nemoci společnosti i sebe sama; – je vším, co vychovala pokřivená morálka od dob úpadku Říma až do dnešních dnů.

Kniha Suďte sami!, s podtitulem „Ke zkušení sebe samého, doporučeno současnosti“, vyšla až zásluhou P. Chr. Kierkegaarda (bratra SAK) více jak dvacet let po autorově smrti.

Raritní spis, Stručný výklad evangelia, zařazený do šestého svazku Knihovny LNT, patří k jedinečnému vyjádření pravého učení Ježíše Krista.

Vlády lži je jistým doslovem Tolstého hlavního spisu o nenásilí, jímž je „Království boží ve vás“.