Kniha vyprávění a vzpomínek plk. Valeriána zachycuje dvacet různých případů, členěných do tématických kapitol. Jako příslovečná červená nit jimi prochází kariérní a profesní vzestup kriminalisty, od typického začátečníka, až po šéfování "mordpartě".
Vzpomínky Karla Prášila začínají vypuknutím války a jeho odvodem do rakousko-uherské armády. Následuje popis peripetií na východní frontě a pád do ruského zajetí.
Kniha vznikla z nedostatku pramenů o historii dvou rodin, Stránských a Malypetrů. Paměti budou sloužit i nové generaci jako průvodce dobami, které jsou pro ni neznámé.
Publikace přibližuje životní osudy českého dobrodruha Čeňka Paclta, pocházejícího z Turnova. Paclt patří vedle Emila Holuba, Enriquea S. Vráze či Josefa Kořenského mezi naše nejznámější cestovatele 19. století.
Kniha o Karlu Hermannu Frankovi, nacistovi, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v Protektorátu Čechy a Morava, není jen tradičním životopisem.
Autor zachycuje tvrdý život na Sibiři, konflikty s vojenským i politickým vedením, stesk po domově, ale i život obyčejných Rusů a dalších národů Dálného východu.
Druhý díl pamětí Otakara Husáka začíná vyplutím transportu čs. dobrovolců z Archangelska na západ a dvoutýdenní zastávkou v anglickém táboře Flowerdown, kde byli přátelsky přijati.
V knize je zachycena atmosféra a boje v rakousko-uherské armádě v Rusku a Itálii, zajetí kozáky, vstup do legií, ústup z Ukrajiny po bolševické revoluci, boje a život na Transsibiřské magistrále a cesta s 18. lodním transportem do svobodné vlasti.
Paměti Dvě ofensivy od Bohuslava Hály představují neobyčejně působivé a čtivé dílo, v němž Hála shrnuje své prožitky z vojenské služby v řadách c. a k. pěšího pluku č. 11 na jihozápadní frontě v letech 1916–1917.
Nový, fotografiemi bohatě vybavený cestopis novináře J. M. Červenky Barevné rozcestníky zavádí čtenáře do čtyř netypických lokalit, které dosud zůstávají stranou turistického ruchu.
To hory samy si vybírají mezi lidmi, kdo bude patřit mezi jejich blízké, nikoliv naopak. Liba Švrčinová-Cunnings takové štěstí má. Proto také svůj Himálajský deník snad ani nepíše, ale rovnou – tentokráte jen pro čtenáře – znovu žije.
Český vlastenec a pozoruhodná to postava rakouské monarchie, a to hned v několika ohledech – jako mladý kadet absolvoval prestižní Tereziánskou vojenskou akademii a svou vojenskou kariéru nakonec završil v hodnosti podmaršálka.
Kniha pojednává o životě, díle, vědecké práci, myšlenkových sporech a v neposlední řadě zejména o vlivu významného fyziologa a filosofa Františka Mareše na český intelektuální život.
Monografie zachycuje prezidenta Beneše v období jeho londýnského exilového působení v letech 1941–1945 a detailně analyzuje vývoj spolupráce mezi demokratickými exilovými politiky působícími v Londýně a komunistickými zástupci československého exilu
Hromádko strávil téměř deset let svého života ve věznicích a pracovních a detenčních táborech v různých zemích. Jeho kniha vzpomínek čerpá především z jeho vězeňské zkušenosti a z deziluze z revoluce.
Autor vedle vzpomínek na staršího bratra, rodinné zázemí Guevarů a příhody, jež spolu zažili, přibližuje rovněž atmosféru revoluční Kuby v době kubánské revoluce.
