Nakladatelství Památník národního písemnictví

Soubor sedmi obsáhlých dopisů dřevorytce Josefa Váchala (1884–1969) jeho jedinému žáku a celoživotnímu příteli Josefu Hodkovi (1888–1973), napsané mezi lety 1949 a 1963.

Tématem 52. čísla sborníku Literární archiv jsou nakladatelství v letech 1918–1949. Oblasti nakladatelské činnosti, kterých se dotýká, jsou spolupráce nakladatelství s autory, výtvarníky a grafiky při přípravě knihy, finanční stránka vydávání...

Sbírka veršů Zde tvůj život… / Ta vie est la… z roku 1922, která má nepopiratelnou hodnotu v tvorbě francouzské básnířky Suzanne Renaudové, je dnes coby celek většině čtenářů neznámá.

Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky

Karel Horký (1879–1965) je znám především jako novinář a fejetonista, byl rovněž autorem několika dramat a vydal čtyři knihy básní. První díl jeho dvojdílných pamětí začíná líčením dětství prožitého ve východočeském městečku Ronově nad Doubravou.

Dvojbalení katalogu výstavy Z HVĚZDY KRUH nejkrásnějších knih Česka, Německa, Polska, Slovenska a Švýcarska a katalogu k soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2019 graficky zpracovali Štěpán Malovec & Martin Odehnal.

Katalogy, které se doplňuj

Jedná se o první monografii Františka Koblihy představující jak jeho volnou tvorbu, tak práci pro knihu.

Monografická studie popisuje vzácný exemplář starého tisku Dantovy Božské komedie (Benátky: Francesco Marcolini, 1544) z knihovny Jaroslava Vrchlického (1853–1912) získaný pro Památník národního písemnictví antikvárním nákupem v Berlíně.

Zdeněk Kalista (1900-1982) je znám především jako historik a v menší míře i jako básník.

Nové číslo sborníku Literární archiv se věnuje obrazu lesa v literatuře a výtvarném umění. Přezkoumává představy Karla Klostermanna o původním šumavském pralese, zabývá se literárním a výtvarným dílem Josefa Váchala z pohledu ekopoetiky...

Odborná publikace navazuje na předchozí monografie Zkušenost exilu (2017) a Příběhy exilu (2018), které byly výsledkem práce na výzkumném projektu, který probíhal v letech 2016–2018 v Památníku národního písemnictví za účasti badatelů.

Josef Portman byl doposud známý nejvíce jako iniciátor legendárního litomyšlského Portmonela kongeniálně do nejmenších detailů vyzdobeného Josefem Váchalem. Kniha poprvé sleduje jednotlivé fazety jeho života a díla.

Kolektivní vědecká monografie Příběhy exilu navazuje na úspěšný výstavní katalog Zkušenost exilu, oceněný v soutěži Gloria musaealis jako nejlepší muzejní publikace roku 2017.

Sborník se věnuje konci první světové války, rozpadu habsburské monarchie a důsledkům, které tato změna přinesla. Zabývá se publicistikou Jaroslava Durycha, Karla Horkého a Waltera Tschuppika, romány Roberta Mimry, Erwina Otta a Hanse Watzlika...

Kolektivní vědecká monografie si klade za cíl komplexně zhodnotit a představit dílo bratří Vokolků v kontextu kulturního vývoje od 30. let 20. století až do dnešních dnů.

Projekt Naše Francie, který zahrnuje vydání výpravné vědecké kolektivní monografie, velkou sezónní výstavu v pražském letohrádku Hvězda a doprovodné programy, je pořádán u příležitosti vzniku Československé republiky v roce 1918.

Sborník se věnuje vztahu moderní hudby a literatury. V tomto kontextu připomíná zvláště dílo Josefa Kainara. Radomil Novák se ve své studii zaměřuje na tematizaci hudby v poezii Otokara Březiny, Antonína Sovy, Oldřicha Mikuláška a J. Kainara.

Československá republika se ve dvacátých letech stala jednou z hlavních cílových zemí mnohonárodnostní vlny exulantů prchajících z území bývalého carského impéria před následky bolševického převratu.

Publikace prezentuje formou úvodní stati a katalogových hesel soubor volných grafických listů i knižních ilustrací jednoho z nejvýznamnějších barokních rytců 17. století pocházejících ze sbírek Památníku národního písemnictví. Představena je zde kole

Je až s podivem, jak malou pozornost dosud věnovali literární historici (a to nejen v Čechách) tradičnímu perikopnímu systému. Přitom evangelijní čtení na jednotlivé neděle a svátky přímo či nepřímo ovlivňovala tematiku většiny kázání.