Nakladatelství Akademie výtvarných umění

Kniha je výsledkem společného výzkumu výtvarného umělce Jirky Skály a socioložky, Johany Chylíkové, kteří se zaměřili na ekonomické, sociální a kulturní nerovnosti existující v komunitě studujících výtvarného umění v České republice.

Telefonem, kapsou, otevíráme bránu do prostoru, který není dimenzovaný na jeden lidský život. Dominantním tématem knihy je zprostředkovatelnost, neustálé kopie kopií a utopený subjekt, který ztrácí běžné lidské vlastnosti a schopnosti.

Třiatřicáté číslo Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny přináší tři původní studie a jednu recenzi. První dva texty se věnují období tzv. reálného socialismu a následného přechodu k demokratickému režimu první poloviny 90. let.

Pojem „obrazy filozofie“ označuje zvláštní okruh děl propojujících vizuální vyjádření a filozofické myšlení pomocí bohatého systému metafor a dalších prostředků podporujících imaginaci.

Dvaatřicáté číslo Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny přináší tři recenzované studie a tři vzpomínkové texty.

Kniha Umění a emancipace je v českém prostředí prvním uceleným pokusem vyrovnat se s odkazem významného polského intelektuála, jehož myšlenky zůstávají podnětné nejen na poli dějin moderního a současného umění.

Souborná publikace Knock, Knock je záznamem aktuálních pozic malířského ateliéru Roberta Šalandy – Lukáše Machalického po pěti letech jeho existence. Snaží se vystihnout živou strukturu ateliéru a nahlíží jeho důležité inspirační zdroje.

Autorská publikace Dariny Alster a Piotra Sikory sdružuje různorodé pohledy na tělesnost v umělecké práci. Tělo je zde chápáno jako nástroj společenské manipulace i samostatné univerzum odrážející vesmírné vlivy.

Kniha, vydaná ke 150. výročí narození architekta, designéra, výtvarníka, pedagoga, organizátora a urbanisty Jana Kotěry, obsahuje deset kapitol od historiček a historiků architektury obsahujících nové interpretace Kotěrova díla.

V současnosti můžeme sledovat stále rostoucí popularitu dystopických příběhů, tedy temnějších vizí naší budoucnosti, ale také rostoucí intenzitu diskusí týkajících se podstaty nebo proměny současného ekonomicko-politického uspořádání (kapitalismus).

Kniha s názvem POKE POKE POKE 3 je dokončením příběhu outsalonového tetování. Zabývá se současným fenoménem tetování a jeho vnímáním ve společnosti.

Knižní vydání disertační práce, která analyzuje problematiku uměleckého vzdělávání a jeho následného vlivu na pozdější životy absolventů a absolventek oborů volného umění na AVU.

Jednatřicátý Sešit je věnován tématu „Architektura a hlas lidu“ a texty do něj vybral hostující editor Hubert Guzik z Fakulty architektury ČVUT.

Třicáté číslo Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny přináší texty na značně různorodá témata.

Publikace Hany Bilavčíkové vychází z dizertačního projektu, který se zabýval výzkumem techniky malby studentů krajinářské školy Julia Mařáka na Akademii výtvarných umění v Praze na konci 19. století.

Publikace Chtěl_a jsem další zkušenost zhodnocuje desetiletí fungování Ateliéru hostujícího umělce na AVU. Tímto specializovaným pracovištěm akademie prošli významný umělci a umělkyně střední a mladší generace

Valentýna Janů je vizuální umělkyně, jejíž postdigitální poezie volně přechází od banálních příběhů, instagramových mouder, filozofických meditací k seriálovým dialogům a útržkům večerních zpráv na hranici mezi fikcí a realitou.

Roman Štětina převádí své práce založené na textu zpět do slov. Čtyři performance, tři videa, tři audio nahrávky, dva texty a jedna výstava. Adaptace adaptace.

Tematické číslo odborného recenzovaného časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny se tentokrát zaměřuje na aplikaci a reflexi marxistických přístupů k dějinám umění i samotnému umění.

Jak se výstavy výtvarného umění promítají do jeho psaných dějin? A jak by vypadaly dějiny českého umění druhé poloviny 20. století, pokud bychom se na ně dívali právě z tohoto pohledu?