Alžběta Johanka Petrová ve své nové knize zjevně krouží kolem tématu smrti. Nablízku smrti jako by se však v básních zpřítomnila hlavně síla života, v nitkách vztahů, v bezmoci, ve strachu o vlastní děti, v odvaze opouštět – pro nové oči, ...
Kde selháváme jako společnost a kde jako jedinci na cestě od mýtu přes tradici k jejich popření? Do jakých hloubek zrcadlí příslušnost k rodové linii naše ukotvení v časoprostoru kulturní krajiny, kterou obýváme?
Tato kniha se snaží beze studu a nezastřeně ukázat, že i když kunda je stále pro mnohé společenským tabu, pro představivost řady spisovatelů a umělců představuje šťavnaté lákadlo a po věky věků svůdný zdroj inspirace a poetické obrazotvornosti.
Harvestman je první vydanou sbírkou Steve Von Tilla. Autor v ní spojuje osobní mystiku s návratnými motivy ducha, vesmíru, Západu i Jihu. Básně v této knize vyšly nejprve jako texty písní na albech jeho hudebního projektu se stejnojmenným názvem.
Jan Křesadlo je etablován a čtenářům znám jako prozaik, romanopisec a povídkář, sám se však považoval především za básníka. Poezii psal od svých třinácti let „z tak zvaného vnitřního nutkání“, ale žádné z těchto básní nebyly dosud uveřejněny.
Kdo jsou ti naši expresionističtí básníci? František Halas nebo Bohuslav Reynek, případně později vystupující Jan Zahradníček a raný Vladimír Holan?
Ani jednoho v přítomné antologii ovšem nenajdete.
Říci o někom, že je kontroverzní, je dnes velice snadné a je jedno, zda takto označený naplňuje skutkovou podstatu toho slova. Ivan Sviták takový rozhodně byl.
Vrstevnaté a vícejazyčné básnické dílo Yvana Golla je souborem jednotlivých lyrických výpovědí, v nichž se střídají hymnus, píseň, mše, zaklínání či kletba.
Adonis je považován za nejdůležitějšího moderního arabského básníka. Tato kniha je reprezentativním průřezem celé jeho tvorby, ve které se snoubí súfijský mysticismus se symbolistickými prvky spjatými s francouzskou poezií 20. století, ...
