Devátým svazkem se uzavírá Dílo Karla Šiktance. Jeho uspořádání a postupné vydání před více než dvaceti lety iniciovalo a básníkovi nabídlo Nakladatelství Karolinum.
The poems document a splendid and bitter isolation, and are immersed in the humor, hatreds, and loves of the everyday. Published in Czech in the ill-fated year of 1968, they subsequently fell into neglect.
Nejnovější básnická sbírka žijícího klasika české poezie Karla Šiktance shrnuje pod příznačným názvem Ubírati se verše z let 2016–2018. S přibývajícími léty vyzařují klidnou moudrost a pokoru vůči světu a po okraj naplněnému životu.
Druhá část učebního textu (Laudabile Carmen) je pojata jako uvedení do četby římské poezie a první seznámení s myšlením o literatuře a rétorice v antickém Římě.
První překlad reprezentativního výběru básní Bohuslava Reynka do angličtiny si klade náročný cíl představit zahraničním čtenářům svébytného vysočinského tvůrce včetně dobového a výtvarného kontextu jeho díla.
Unikátní rukopis sbírky 120 japonských básní ilustrovaných v kartuších ve tvaru vějířů z konce 16. století je nejrozsáhlejším dochovaným originálem žánru tzv. knih vějířů (ógi no sóshi) na světě.
Útlý svazek nových básní žijícího (a živoucího) klasika české poezie Karla Šiktance s názvem Horniny zahrnuje verše jeho posledního tvůrčího období (2014–2016).
Národní galerie v Praze má v držení unikátní japonský ilustrovaný rukopis Ögi no söshi (Kniha vějířů) – soubor poezie waka s ilustracemi ve tvaru vějířů.
Starojavánské epické veršované literární dílo pocházející z první poloviny 11. století n. l. napsal básník Mpu Kanwa, který pobýval ve službách javánského krále Erlanga.
Hungaristka a překladatelka Simona Kolmanová přibližuje českému čtenáři na základě překladů tři významné osobnosti maďarské literatury 19. století – Mihálye Vörösmartyho, Jánose Aranye a Sándora Petöfiho.
Poslední sbírka Karla Šiktance Čistec je napsána se stejnou naléhavostí jako Nesmír, za nějž básník obdržel cenu Magnesia Litera. Ilustrace jsou opět dílem Jana Koblasy.