poezie

Sbírka povídek a básní, které čtenáře vtahují do světa vzpomínek, myšlenek a dětských prožitků, jež se prolínají s otiskem historických událostí. Introspektivní, obrazný styl, plný metafor a poetických momentů doplňuje silný smysl pro detail.

Tenhle text není běžný fastfood, který se nabízí v knihkupectvích. Naopak: záměrně vás zpomaluje a nutí vychutnat si každé slovo. Takový literární „fine dining“.

Na rohu brněnských ulic Přízova a Spálená byla přes osmdesát let jen prázdná proluka. Kdysi tu ale stála Velká synagoga – duchovní srdce jedné z nejvýznamnějších židovských obcí střední Evropy, vypálená v březnu 1939. Po budově nezůstalo takřka nic.

Anna Gruver spojuje konkrétní krajinu východní Ukrajiny s univerzální zkušeností vyhnanství. Její básně proměňují ulice, města i lidská těla v mapu světa poznamenaného násilím. Toto je poezie vyrůstající z válečných hrůz i z naděje, která navzdory vš

Toto je zkušenost války, okupace, vyhnanství i naděje. Civilní, reportážní a bolestně přesná poezie Oksany Stominy vznikala během ruské agrese proti Ukrajině a propojuje osobní svědectví s osudy lidí, jejichž životy válka nenávratně proměnila.

Svět na hraně, jako by realita mohla kdykoli prasknout a odhalit další vrstvu, o níž zatím nevíme. Texty ukrajinské básnířky Natalky Marynčak zachycují zkušenost, která se vzpírá jednoduchému pojmenování.

Básnické svědectví o jedné z nejtemnějších kapitol evropských dějin. Autorka dává hlas obětem masakru v Babím Jaru, konkrétním lidem, jejichž příběhy se skládají do naléhavého chóru paměti.

Toto je mnohovrstevnatý odraz válečné reality, v níž se rozpadá jazyk i svět okolo nás. Ukrajinská básnířka Daryna Hladun pracuje s fragmentem, opakováním a koláží hlasů.

Pojmenování je hořkosladká věc, nádherná záležitost, která může skončit tragicky. Co však nemá jméno, neexistuje. Trpíme stavem oslovitelnosti. Potřebujeme být rozpoznáni druhými ve své odlišnosti. Rozpoznat sebe v druhých díky podobnosti s nimi.

Rozverné veršování pro malé, větší a velké čtenáře. A ještě něco navíc.

Tato kniha přináší ucelený pohled na básnickou tvorbu výjimečné umělkyně.

Jak mluvit ve chvíli, kdy slova selhávají? Básnická skladba Eleny Pecenové sleduje zkušenost odcházení, ve které začínají slova dávat smysl až teprve před usnutím.

1. svazek Díla Pavla Petra s názvem Ganymedovo ovoce shrnuje juveniilní verše psané v rozmezí let 1982–1991 (v jednotlivých případech ještě s autorovým zásahem a úpravou na samém začátku devadesátých let, nejpozději potom u jednoho textu v roce 94.

Básnická sbírka.

Skleněný Mist se rozrůstá každé ráno mezi sedmou a osmou nad útesem. Je v něm nekonečná řada dveří, všechny varianty života, stánek s kávou, Mísa Oliv, Sen — a Plný Deště. Všichni jsme plní téhož deště. Krása i hnus se skládají ze stejných střepů.

Příběhová spirála vinoucí se od já k ty, od minulosti do budoucnosti a zpět. Dovolená v Chorvatsku, táta se láduje, máma mámuje a něčí palec v tvé puse. Rosteš.

Básnický proud mezi češtinou a polštinou. Jeden břeh, jedna řeka, jedna chvíle. Pro jednou máme jeden druhého. Téma domova, téma míst. Je to něco vzadu. Dávná vzpomínka, která se nezhmotnila. Jazyky a těla smýváme pod vodou, abychom se nepodvedli.

Toto je básnická kniha, která se dobírá podstaty prostřednictvím prožitých textů a zároveň propracovaným jazykovým systémem, který nás vede k tomu, že chceme jednotlivé texty a pasáže pročítat znovu, aniž bychom ztratili vědomí

Ne pouze výbor ze Škrabalových dosud vydaných knih. Až nyní vydaný román v básních. Román celoživotní, osobní i společenský. Umělecká reflexe i nekorektní vtípky. Starý svět, nový svět. Americké road movie. Brýle na oči, colu do ruky a jedu!

Ani dystopie, ani virtualita, ani fantazie. Protože neexistuje odstup. Nic není dáno předem. Každým krokem vznikáme a zanikáme spolu se Zemí. Člověk, zvíře, houboviště, shluk věcí, myšlenek, ostrovů a… jsme všichni jedno tělo.