Některé okamžiky stojí za to zachytit dřív, než zmizí. Vladimír Hrdina skládá z prchavých situací naléhavou mapu lidské existence. Jeho texty jsou přesné a syrové, někdy groteskní, jindy bolestně tiché.
Každé blues je dobré, když je dostatečně blues. Cesta dolů k řece plné modré vody není jenom čirý smutek, zklamání a rezignace. Blues je nekonečno poezie. Nekonečno životů, nekonečno nálad, nekonečno výhledů za utajený obzor.
Je to jen malý, opravdu malý lok
čerstvého vzduchu
jen letmý nádech hustého vína
jen takový náznak jiného,
doušek poznaného i nepoznaného...
Jiří Miler a jeho poezie. Letmý závan perutí kolibříka...
Všechny cesty vedou do Říma... Aspoň se to říká, byť každý ví, že ve skutečnosti jsou naše cesty mnohdy nevyzpytatelné, s cílem dopředu neznámým. Potkáváme na nich různé lidi, kteří nás mohou obohatit a prozářit.
Poezie Kateřiny Hrdinové je imaginární vesmír, promyšleně a nevšedně koncipovaný. Autorka nás provádí jeho působivě vykreslenými zákoutími bez jakékoli křečovité verbální nabubřelosti. Její verš je přímý, výstižný, a přitom zvláštně malebný.
až mi konečně narostou křídla
dám vale přízemním hrám
prázdným lidem s děravými srdci
temným koutům vlastní duše
a lepkavým bliznám strachů
Právo otevřeného až syrového vyjádření je výsadou poezie.
Pocity je vpravdě výstižný titul pro tuto knihu. Autor staví svou poezii na práci s emocemi, s prožitky potopenými až na dno duše. Josef Gabriš se pyšní přezdívkou Ozzy a není to žádná efektní stylizace. Jako nadšený znalec a milovník hudby má rozsáh
Vít Dan Kolinger a jeho poezie neuhýbá ani o milimetr od toho, co autor doopravdy žije. Jeho básně nestojí na žádných vyumělkovaných pózách, na vzletných formulacích vykalkulovaných pro efekt apod.
Pábení větru ve vlasech.
V očích veršů závěje.
Život žijeme v přesčasech.
Jsme básníci naděje.
Půvab poezie spočívá v tom, že čím míň je ukecaná, tím sdělnější bývá.
Jiří Imlauf. Radek Lehkoživ. Monika Hojná. Štěpán Málek. Aleš Misař. Jitka Fialová. Rostislav Opršal. Jindřich Tošner. Eva Černošová. Vít Dan Kolinger. Václav Franc. Kateřina a Vladimír Hrdinovi. Erik Decimus. Vítězslava Felcmanová.
Procházky zmizelým krajem jsou vždy objevitelské. Mnohdy také nostalgické. Jenom ve své fantazii můžeme potkávat hospodáře s koňským (a častěji volským) potahem, svážejícího úrodu z chudých políček, která rodila spíše kamení než obilí.
Nostalgie po létě je rovněž nostalgií po minulosti a dětství. Ve sbírce Filadelfa Giuliana nacházíme tváře a místa z minulosti i přítomnosti. Vidíme jezera a moře, cítíme touhu po svobodě.
Neklidné roky 2020-2022. Složitá, rozháraná doba dotýkající se úplně každého. Hluboce citově založených lidí, jako je básník Radek Vohlídka, se však dotýká ještě tak nějak zvláštně – jinak.
