česká

Dědeček Sedmilhář vypravuje deset fantastických příběhů o přírodních jevech. Když se ho malá vnučka Lucka zeptá, jak vlastně vznikají hromy a blesky nebo odkud se bere duha, ochotně se pustí do vyprávění.

Protože knihkupec Pohádka už nežije ve svém domku se šikmou sedmičkou sám, ale s roztomilým zoslíkem Mrkvičkou, nastřádal celou další knížku veselých a bláznivých příběhů.

Malý snílek jako spolehlivý průvodce dětí do říše snů se potřetí vrací s náručí plnou příběhů: některé si hověly na naducaných obláčcích, jiné se schovávaly zachumlané do nebeských peřinek. Malý snílek je jeden po druhém posílá dětem do postýlek.

Pan Pohádka je knihkupec, který miluje svůj maličký obchůdek na náměstí. Jen se občas cítí trochu osamělý. To se naštěstí změní, když se v jeho obchodě objeví malý zoslík: tak trochu osel a trochu zebra, od každého něco a z obou to nejlepší.

Druhé pokračování pohádek o Malém snílkovi, který letí večerní oblohou a rozhlíží se kolem, aby pro děti našel ty nejkrásnější sny.

Když je jitro – nebo chcete-li ráno – dobré, a navíc dokonce prosluněné, člověka to hned táhne ven. Na místa známá i neznámá, na procházku nebo za poznáním, objevováním.

Mezi řádky lze mnohdy nalézt ledacos – v této knize ovšem mezi řádky najdete třicet osobností, známých i méně známých, v každém případě osobností inspirativních, se zajímavými životními a pracovními osudy.

Jak voní domov? Nedělní svíčkovou, chtělo by se odpovědět. Nebo snad bábovkou či vánočním cukrovím? Čím déle přemýšlíme, tím více dojmů se nám začne vybavovat.

Vlastivěda v podání Václava Větvičky není žádné nudné memorování. Autora pořadů Dobré jitro na stanici Dvojka Českého rozhlasu totiž putování po vlasti baví, a když nás něco baví, jde poznávání nového jaksi samo od sebe.

Putování Václava Větvičky po vlastech českých je zároveň putováním po duších lidských. A rostlinných, samozřejmě.

Nejenže vás autor provede přírodou od jara do zimy, ale přinese vám také hromadu zajímavých informací i o té nejmenší rostlince, o níž jste třeba až doteď neměli ani potuchy.

Cestovat se dá prstem po mapě, v myšlenkách, ale i letadlem, vlakem či autem. Cestovat se dá odněkud někam, tam a zase zpátky, dá se bloudit v kruzích.

Přečtěte si příběh jednoho třešňového kompotu viděný očima holčičky, která se dívá na okolní svět pohledem nezkaleným přetvářkou a všechno, co kolem sebe vidí, komentuje s upřímnou přímostí.

Není to jen tak, což může dosvědčit každý, kdo s nějakou vážnější nemocí zápolil. Známý psychiatr se na toto téma pokusil podívat s nadhledem vyplývajícím ze skutečně dlouholeté praxe a se sobě vlastním humorem.

Nitkou s navlečenými korálky může být i sám život, třeba jen jeho roční koloběh. Od prvního sněhu až po podzimní. listopadové dny. Co všechno je možné na takovou roční nitku navléknout!

Vladislav Vančura napsal Tři řeky. Jan Rendek tři řeky vyfotografoval, Václav Větvička je prošel i projel, poptal se, zavzpomínal a zapsal. Pojednání věnované řece Sázavě a její historii.

V Číně zuří válka mezi hedvábím a mečem. Mocnosti z „druhé strany nebes“ vyslaly Měsíční holčičku, aby zneškodnila poslední Nesmrtelné na zemi – bude ale jejich smrt znamenat skutečně zánik světa?...

Dívka Nu-kua nikdy nepotkala žádného jiného člověka. Vyrostla totiž mezi draky, jenže ti náhle beze stopy zmizeli! Nu-kua se proto vydala na dlouhou pouť po čínských dálavách, kde je chce znovu najít...