(...) Na jeho studentská léta vzpomíná sborník Humpolecký Magor, připravený s láskou a péčí (na tom klišé trvám) Jarmilou Neomytkovou, kdysi členkou recitačního kroužku vedeného právě studentem Ivanem Jirousem.

(...) Co dělal a jak byl vnímán Ivan Martin Jirous zamlada v rodném Humpolci? O tom vypovídá právě vydaný sborník Humpolecký Magor. (...) Fotografie, rukopisy básní, a především vzpomínky se vracejí k osobnosti Ivana Martina Jirouse povětšinou v době jeho humpoleckých středoškolských studií. Můžeme zde číst třídní hymnu z pera básníkova či oslavnou báseň od jeho bývalé spolužačky: „Je to spolužák i člověk zcela zvláštní./ Zmítá s ním snad tisíc různých vášní./ ... Promiň mi veršíky, Ivane,/ už se to víckrát nestane.“