(...) V nejnovější sbírce se však objevují temné a zároveň perlivě věcné polohy úzkosti, neklidu, smíření a naděje. Důrazněji řečeno: v Lamentu najdeme ze všech autorčiných sbírek snad nejznatelnější stopy životní zralosti, která je důvěryhodně prožitá a s jemnou distancí zkušeného psaní vtisknutá do básní, ačkoliv niterný neklid i tak má v poezii Štroblové své stálé místo, stejně jako důraz na leckdy překvapivou "škobrtavost" sonetů. Sbírka Lament je tvořena především básněmi, které u autorky nově, s uměřenou ironií, spojují zdánlivě nespojitelné: patos s humorem a strach z mizící krajiny s úzkostí z konce. Tíseň veršovaných lamentací posouvá přitom k mlhavé naději nevtíravá přítomnost Boha.