(...) Z knihy je na jedné straně patrná snaha ukázat, jak se těmto osobnostem dnes česká poezie jeví, a na straně druhé potřeba upozornit širší čtenářskou obec vůbec na fakt, že poezie se v Čechách stále píše a vydává. (...) Antologie vedle sebe řadí klasiky, zavedená jména i solitéry vedle mladých autorů majících za sebou první sbírku či publikujících zatím pouze časopisecky. Sestava je to poměrně pestrá i reprezentativní, nicméně už z prvního pohledu je zřejmé, že síla české poezie stále vězí v lyrické miniatuře, v tom, že báseň dokáže na krátké hutné ploše vyjevit a v různé intenzitě zprostředkovat autorův svébytný pohled na dění okolní skutečnosti. (...) První "ročenka" nejlepších básní podle Karla Šiktance totiž ukazuje současnou poezii jako živý organismus, který může čtenářům zprostředkovat na první pohled docela skromnou, ale ve skutečnosti nijak snadnou ambici: představit poezii jako médium, které ze všech literárních žánrů dokáže nejlépe zprostředkovat samo běžné bytí člověka ve světě.