Toyen: První dáma surrealismu

(…) Autorka svoji hrdinku nesoudí ani nevymýšlí složité teorie, které by její chování teoreticky zaškatulkovaly či podložily. Místo toho pečlivě odkrývá nejasná místa v její minulosti (aniž by ovšem odkryla všechna), s pochopením se snaží sledovat či alespoň rekonstruovat, jak si pro sebe vybojovávala svobodný prostor, budovala si vlastní image, uchovávala si svoje soukromí. Někdy ovšem v jejím výkladu nechybí ironie, zvláště u pasáží ze závěru malířčina života v Paříži, kdy četným českým návštěvníkům stereotypně opakovala oblíbenou a zřejmě nepravdivou floskuli: „Jste čtvrtý Čech, se kterým jsem se v posledních dvaceti letech setkala.“ Soukromí Toyen ovšem Andrea Sedláčková prolomila, ale nikoli kvůli skandalizaci, nýbrž především proto, aby čtenářsky přístupně a celkem poučeně oslavila statečnou, svobodomyslnou ženu a velkou tvůrkyni. A působivé virtuální setkání se svojí hrdinkou teď nabízí i čtenářům.

(…) Sedláčková příběh Toyen beletrizuje, ale zachovává střízlivý tón. Když spekuluje, jasně to označí za spekulaci a obvykle nabídne více možností, třeba když pátrá po důvodech hrdinčina rozchodu s rodinou v jejích šestnácti letech.

Nenápadně tu prosvítá autorčina důkladnost – když v malířčině životopisu objeví informaci o tom, že vystudovala[lock] obchodní reálku, propátrá Sedláčková archivy všech pražských dívčích obchodních škol. Jméno Marie Čermínové v nich nenajde. (…)

(…) Autorka seznamuje čtenáře i s osudy desítek slavných i méně proslulých umělců a malířčiných přátel (kniha v závěru přináší jejich seznam se stručnými charakteristikami). A také s osudy Toyeniných obrazů: prodávaných, ztrácených a znovu nalézaných. A hlavně fascinujících stejně jako ta svérázná a silná žena, která je vytvořila. Zemřela ve Francii v roce 1980 ve věku sedmdesáti osmi let. Hodnocení: 100%