Próza současné skotské autorky se nese v duchu gotického románu. Přivádí nás do Londýna na konci 16. století a nabízí příběh muže, který se odhodlá vzepřít Bohu i králi, a zjistí, že existuje ještě horší osud než zatracení.
Vítěz ceny Magnesia Litera 2020 – překlad. První tři díly částečně autobiografické pětidílné série románů o Patricku Melroseovi, která sloužila jako předloha televizní minisérie, kde titulní roli bravurně ztvárnil Benedict Cumberbatch.
Co se stane, když ztratíte vzpomínky na posledních dvacet let svého života? Pokud jste během nich někoho milovali, zamilujete se do něho znovu? Dokážete se identifikovat s člověkem, kterým jste po tu dobu byli, nebo pro vás zůstane cizincem?
Debut autora z r. 1965 je zasazen do okolí odlehlé osady Red Branch ve státě Tennessee mezi dvěma světovými válkami a pojednává o zvláštním, hlubokém přátelství mezi dospívajícím chlapcem a mladým pašerákem alkoholu.
David Vann ve své druhé knize zpracovává ožehavá
psychologická témata: rozpadající se rodinné vazby,
nedorozumění a odcizení mezi rodiči a dětmi,
existenciální tíseň dýchající z nádherné, netečné divočiny.
Autor románu představuje intimní a hluboce realistický portrét rodinných vztahů na pozadí současné americké společnosti, který si svou opravdovostí, kritičností a vypravěčským mistrovstvím právem vysloužil přídomek „velký americký román“.
V románu Akvárium David Vann krystalicky čistým stylem popisuje psychologii narušené rodiny, tíhu vytěsňovaných vzpomínek i sílu odpuštění. Knihu doprovázejí černobílé ilustrace.
Kniha nabízí průřez spisovatelovou tvorbou od konce sedmdesátých let do současnosti. V jistém smyslu přitom může sloužit jako úvod do DeLillova světa, najdeme v ní totiž většinu autorových erbovních témat: odcizení, paranoiu, obavu či děs ze světa.
McCarthyho opus magnum, v němž s nebývalým smyslem pro humor popisuje život vyděděnce Suttreeho a dalších podivných individuí z knoxvilleského podsvětí v 50. letech dvacátého století.
V povídkách, které vznikaly zhruba od šedesátých do devadesátých let 20. století, se Berlinová inspirovala dětstvím stráveným v těžařských městečkách na americkém Západu, mládím, které prožila mezi společenskou smetánkou v jihoamerickém Chile.
Detektivní příběh mladé autorky je napsaný s takovou bravurou pro detail i celkovou koncepci, matení i napětí, a s takovým vtipem, že jej někteří recenzenti označili za příliš "velkolepý ohňostroj nápadů a bonmotů".
Vtipná fraška, v níž si autor utahuje
z celého nakladatelského průmyslu: nakladatelů, kteří
hledí jen na zisk, porotců, kteří účastí na ceně sledují
vlastní cíle a knihy ani nečtou, ambiciózních autorů, pro
něž je získání ceny věcí přežití.
Román Jeď! představuje nezaujatý záznam sebedestruktivních rituálů jedné generace; vznikl na základě deníků a je historicky velice věrný; poslouží jako další příspěvek do ikonografie beat generation.
Velký dům je souborem čtyř příběhů a čtyř hlasů, které
se všechny vztahují k jednomu psacímu stolu a těm, kdo
u něho po delší či kratší čas v různých domech a bytech
pracovali.