Martin Nodl (* 1968) působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a přednáší na Fakultě humanitních studií v Praze. Zaobírá se pozdním středověkem a dějinami dějepisectví. Jeho nejdůležitější prací je Středověk v nás (2016).
Soudobé bádání o počátcích a rozvoji christianizace v zemích středověkého Českého a Polského království představuje dialog mezi historií, archeologií a kulturní antropologií.
Historiografie a sociologie jsou od 19. století dvě navzájem prorostlé disciplíny. Vzájemné ovlivňování, v němž hrálo dějepisectví původně prim, ale v posledních desetiletích ustalo. Sociologie se osamostatnila.
Kolektivním monografie Město a literatura zprostředkovává více než dvacet pohledů na utváření literárních obrazů
města v české i zahraniční literatuře od raného novověku po současnost, včetně doby covidové.
Městské prostředí bylo od středověku prostorem inovací. Od 13. století byla města v české a moravské sociokulturní krajině součástí mohutného transformačního procesu, který zásadním způsobem proměnil celou společnost.
Dějiny Prahy 15. století jsou dějinami konfliktů a tyto konflikty zásadním způsobem ovlivňovaly život většiny obyvatel Starého a Nového Města pražského.
Kolektivní monografie Josef Válka a myšlení o dějinách je věnována osobě, dílu, badatelským zájmům a obecně kulturnímu přínosu brněnského profesora středověkých a raně novověkých dějin
Josefa Války (1929–2017).
Autor na příkladech středověkého a současného vnímání
času, prostoru, prožívání dětství a stáří, eschatologie, vztahu k penězům a k uzavírání manželství, jak mnoho mají lidé současnosti společného s lidmi středověku.
Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiograe.
Soubor studií je věnován problematice sociálních aspektů života středověkého města. Čeští a polští medievisté se v nich zamýšlejí nad fenomény předměstí, emigrace, sociální integrace, konfliktů mezi měšťany navzájem i mezi měšťany a jejich vrchností.
Soubor dvanácti studií z pera kolegů a přátel prof. PhDr. Petra Sommera, DrSc., je sondou do dějin christianizace Čech a Moravy od raného středověku do počátku 16. století.
Studie českých a polských medievistů zařazené do monografie Středověká univerzitní vzdělanost reprezentují moderní přístupy ke zkoumání pozdně středověkých univerzit.
Kolektivní monografie Česko-polské kazatelské vztahy ve středověku zahrnuje jedenácti studií českých a polských medievistů. Autoři se v nich věnují recepci kazatelských příruček a jednotlivých kázání ve středoevropském prostoru 14. a 15. století.
Kolektivní monografie Právní kultura středověku zahrnuje studie třinácti českých a polských medievistů věnované nejrůznějším podobám právní kulturu Českého a Polského království od 10. do 15. století.
Soubor jedenácti studií z pera kolegů a žáků prof. PhDr. Františka Šmahela, DrSc, dr. h. c. mult., je sondou do detailu středověkého dne, který mnohdy uniká pozornosti i možnostem výzkumu.
Studie českých, polských a slovenských badatelů jsou věnovány právním aspektům uzavírání manželství, manželství jako politiku a sociokulturním aspektům manželského života a sexuality ve 14. a 15. století.
Příspěvky jednotlivých autorů analyzují podoby utváření kolektivní paměti a identity středověkých státních, národních a profesně či sociálně vymezených komunit v českém a polském prostředí 12.-15. století.
Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku.
Kosmas (kosmatý čili zarostlý, chlupatý) byl ctihodný děkan kostela pražského, jehož devítisté výročí smrti (21. října 1125) bylo záminkou k setkání několika odborníků - historiků: Naďa Profantová, Petr Kopal, Tomáš Klimek, Martin Nodl a Martin Wihoda. Diskuzí provází Jiří Peňás.
Argo je firma s hodně náročným tzv. nakladatelským mixem. Chce obsloužit knihami různé lidské potřeby a koníčky. Od dětí až po filozofy nebo architekty, když na to přijde. Tady ještě poslední předvánoční knižní várka.
Je-li v nás hluboce zakořeněna pravěká role lovců a sběračů, vnitřní tikající starověké hodiny, které nám vštípil juliánský kalendář, novověká touha vrhat se vstříc neznámým dálkám a objevovat dosud nepoznané a také osvícenský racionalismus...
V rozhlasovém studiu Radia Wave si o výsledcích letošní Litery povídal s členem prozaické poroty Ondřejem Nezbedou a s básníkem a literárním fotografem Ondřejem Lipárem redaktor literárního pořadu Liberatura, básník Jonáš Zbořil.
Magazínu OKO
