Co myslíte, jaké těstoviny milují italské děti, vybíraví muži, ženy v krizi i v nekrizi, postarší štramandy i se svými fešáky, notabene tedy celý národ italský?
Mladá dramatička Melina Greenová právě napsala novou hru inspirovanou životem své alžbětinské předkyně Emilie Bassanové. Ale že by se dočkala jejího uvedení? To je v divadelním světě, kde ženy nemívají stejnou startovní čáru jako muži, nepravděpodobn
Na počátku tisíciletí dostane autorčina matka Lélia pohlednici s obrázkem pařížské Opery Garnier, na níž jsou bez dalšího vysvětlení napsána rodná jména čtyř členů její rodiny, kteří zahynuli v Osvětimi.
Pohyblivý svátek, v němž autor vzpomíná na bujará léta strávená v Paříži, vyšel až posmrtně roku 1964. Jeho memoárové črty sugestivně zachycují atmosféru města dvacátých let minulého století a obsahují i portréty řady osobností uměleckého světa.
Mrazivě skutečný příběh o odvrácené straně nablýskaného světa sociálních
sítí, kde trvá jen pár vteřin, než se nevinná fotka stane něčí
nejtemnější obsesí.
I když je Hailie teprve šestnáct let a neoplývá zrovna zázračnou sebejistotou, postupně si dokázala Willa, Vincenta, Dylana, Shana, a dokonce i Tonyho dokonale omotat kolem prstu.
Šanghaj v roce 2007: Čtrnáctiletá Alva je dcerou americké imigrantky a čínského otce, kterého nikdy nepoznala. Odjakživa toužila po něčem víc a nepochybuje, že ve Spojených státech ji čeká lepší život.
Autorka, známá svým citem pro jazyk a nevšední žánrové formy, zve tentokrát čtenáře za osobitým vnímáním severských zemí. Vyznává se tak ze svého vztahu ke zdánlivě drsným krajinám, různorodým, proměnlivým, plným kontrastů, ...
