Edice Česká řada /Odeon/

Románový svět Zviditelnění představuje existenciální prostor, v němž jsou na pozadí příběhu rozpadajícího se vztahu mladého ambiciózního studenta filozofie Lukáše a studentky herectví Julie tematizovány některé zásadní otázky...

Zatímco v Liberci se na konci devatenáctého století zaváděly první tramvaje, v Brazílii si přistěhovalci stavěli hnízda na stromech, aby v pralese přežili. Jejich příběh je příběhem českým, německým i brazilským.

Mladá vypravěčka Irena přivádí čtenáře do společenství jejích free kamarádů a kamarádek, tu méně, tu více rebelských, někdy více, jindy méně ztracených, někdy dokonce i doslova pohřešovaných.

Pro spisovatele a dramatika Pavla Kohouta psát znamená žít. A tak celý život střádá, promýšlí, přetváří a klade na papír nejrůznější příběhy, z nichž se rodí jednou romány, jindy divadelní hry, jindy třeba jen novinové povídky.

V době prvních mrazů na konci listopadu je v močálech na kraji města nalezeno mrtvé tělo manželky lékaře Marka Diviše. Mezi obyvateli se začíná roztáčet kolotoč úvah, spekulací a pomluv.

Planetky jsou svébytnou povídkovou sbírkou, která dost možná vypráví i váš příběh. Přináší dvanáct podobenství, k nimž autorku inspirovali výjimeční, a přitom zcela obyčejní lidé.

Jakkoli se v povídkách Kateřiny Rudčenkové mění místo, prostředí a čas, jejich hrdinky jsou pokaždé variantou jí samotné. Komplikované a neuspokojivé vztahy s muži střídají cesty po světě, ale především cesty do vlastního nitra skrze rozšířené stavy

V příběhu malého Vítka Kříže a jeho bratra Jáchyma se ocitáme na Běstvinách, na místě jako stvořeném pro prastarou legendu, ve které se na konci zámecké zahrady hýbe obrovský kompost.

Hyena se zlověstně pochechtává ve stínu svých blízkých. Cení ostré tesáky a vyhlíží další bytost, kterou by mohla ohodnotit a zchladit si na ní žáhu

Magnesia Litera 2016 za prózu. Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“.

Ema Labudová na sebe upozornila prvotinou Tapetář, za niž byla nominována na Magnesii Literu v kategorii Objev roku. Svůj nový příběh přesunula z Anglie do Československa, z padesátých let na konec sedmdesátých. Tématem už není vztah mezi dvěma mladými muži, ale porucha příjmu potravy.

Vilu na břehu řečovické řeky navštěvuje neznámý host. Přichází starou studnou a nepatří do suchozemského světa. Také Hanu Strnadovou přitahuje spíše svět pod hladinou než mezilidské vztahy ve městě.

Krajina a příroda vypadaly na internetu nedotčeně, průzračně, nádherně, mimo veškeré kategorie. Ihned jsem zatoužila ještě jednou, naposledy, překonat sebe sama, své strachy z létání, výšek, z neznámého, ze své kondice a věku – a jet.

Černý obchod s ohroženými květinami s postupujícím vymíráním druhů závratně vzrostl. Cena, jakou byli někteří sběratelé ochotni zaplatit za jedinou sazenici, nabyla často až zvrácených rozměrů.

Sudety jsou v novele Kocovina vykresleny jako místo, kde lidi zůstávají jen proto, že nemají jinou možnost.

Mapa Anny je nový povídkový soubor Marka Šindelky, nositele Magnesie Litery za prózu z roku 2012. Objektem autorova pozorování jsou opět vztahy: nebezpečné, zničené, vyhořelé, vyčpělé. Povídky jsou zároveň intimnější a přímočařejší, jsou smyslné i smyslové.

Tereza Boučková vstupuje do cizích životů jednoznačně a nekompromisně. Třináct Šíleně smutných povídek je třináct příběhů, které mají ve svém vyznění smutek, ale mnohé jsou i ironické a plné paradoxů.

Román vynalézavým způsobem spojuje několik rovin a časových pásem - Baťův Zlín, Indii třicátých let, poválečnou Ameriku.

Lidský život v kostce. Od prvního nádechu k poslednímu, jako bychom byli odnepaměti určeni k zapomínání. A k zapomnění.

Soubor Kláry Notaro je suverénním a originálním příspěvkem k dobré tradici české povídky.