beletrie 

Tématem autobiograficky laděného románu je adaptace na nové prostředí, v němž se vlastní identita dostává do konfliktu s cizí mentalitou. Autorka s jistou dávkou ironie vyjadřuje střet vlastní slovenské identity se švýcarskou národní identitou.

Závěrečná kniha povídek vznikala v letech 1973–1974, kdy se jejich autor ocitl v izolaci poté, co odsoudil exilová vydání svých předchozích povídek.

Kniha nevypráví jen o táborových hrůzách a fungování toho zrůdného mechanismu, ale především o tom, jak se totalitní stát dokáže zcela a nelítostně zmocnit života nevinného člověka a jak mu jednou provždy vypálí svůj nesmazatelný cejch.

Kde se v člověku bere síla a vůle, aby vyvázl živý z pekla sovětského gulagu? I na tuto otázku hledá ve svých povídkách odpověď Varlam Šalamov, zkušený prozaik, bývalý vězeň a autor rozsáhlého povídkového cyklu o Kolymě.

Po propuštění z gulagu chtěl Varlam Šalamov podat zprávu o krutostech a zločinech, kterých se stalinský režim v táborech dopouštěl na nevinných lidech. V roce 1954 začal psát své Kolymské povídky.

V povídkách autor vypráví o otci a jeho poválečných dobrodružstvích, o vlastním psaní a o životě literáta-profesionála, který se mimo jiné odehrává v letištních halách během cest na autorská čtení všude možně po světě.

Hurá na hory! Radost z malování, zimní krajiny zaplněné malými ději i skutečnými norskými reáliemi podává autor s notnou dávkou humoru, smyslem pro detail a samozřejmě s lyžařskou nostalgií.

Hořkoveselé povídky o tom, jak komplikovaný, nebezpečný a taky bláznivý může být všední den.

Soubor povídek současného izraelského autora přináší příběhy z dnešního Izraele, často za nutné dávky sarkasmu, často pohledem dítěte a vždy s originální zápletkou i vyústěním.

Fejetony Leo Pavláta odlehčují témata naší každodennosti a zároveň vyprávějí příběhy, které odkazují k tisícileté tradici lidského pokolení.

Kniha povídek ze sovětských gulagů.

Povídky ze sovětských gulagů. Varlam Šalamov strávil čtrnáct let v kolymských lágrech a další léta ve vyhnanství. Jeho Kolymské povídky patří k tomu nejhodnotnějšímu, co bylo napsáno o sovětských koncentračních táborech.

Časopis romistických studií.

Deníkové a vzpomínkové záznamy, které po sobě zanechal nejlepší rytec skla období biedermeieru Dominik Biemann, vycházejí poprvé a v plném rozsahu, doplněné o původní náčrtky autora.

Časopis romistických studií.

Časopis romistických studií.

Román přináší příběh jedné rozvětvené tuniské rodiny žijící v Izraeli. Hlavní postavou je Moše, mladík, který si odbývá povinnou vojenskou službu, toho času na opušťáku.

Jedno z posledních svědectví generace Langra, Fischla, Čapka, Wericha a dalších v textu Viktora Fischla není zdaleka jen sentimentální vzpomínkou na dobu, která byla hrdá na své ideály. Je především svědectvím o "všedním" sebevědomí jedné generace.

Časopis romistických studií.