beletrie 

Osmý svazek Spisů Jakuba Demla shrnuje texty z let 1928–1932, ve kterých se projevuje další fáze jeho vývoje: Po bojovném antiklerikalismu počátku dvacátých let a po nadšení pro Sokol z poloviny dvacátých let nastává jeho „katolické pokání“.

Román Cesta ven (1928), do jisté míry autobiografický a klíčový, nás očima hlavního hrdiny, mladého, přemýšlivého, múzického, svůdného flanéra, barona Georga von Wergenthin provází po Vídni počátku 20. století.

Čtvrtý svazek sebraných českých lidových pohádek a humorek přináší další část kouzelných příběhů z oblasti narací O nadpřirozených protivnících.

Rozhovory se svým otcem vedla v letech 2012–2013 jeho dcera. Osnovou rozhovorů jsou historické zvraty od roku 1939 do roku 1989, které zásadně ovlivňovaly Loewensteinovy životní osudy.

Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války.

Dantova Božská komedie (Commedia – přívlastek „Božská“ v názvu připojil až později Boccaccio) je jedním ze základních literárních děl světové historie...

V červenci 1951 zazněly ve škole v Babicích na Třebíčsku výstřely. Zemřeli tři funkcionáři Místního národního výboru. Třebaže již druhý den byli pachatelé dopadeni, využil komunistický režim událost jako záminku k likvidaci nepohodlných osob v kraji.

Třetí díl memoárů Stanislava Komárka popisuje a komentuje těžko uvěřitelná léta koronavirové pandemie 2020–2022. Z jakého důvodu byla tato doba tak posedlá smrtí?

Už jako devítiletý sdělil Jiří Grygar svým rodičům, že by chtěl být hvězdářem. Už tehdy ho fascinovalo, že existují způsoby, jak se něco dozvědět o povaze věcí, kterých se nemůžeme dotýkat a ani je nějak ovlivnit v jejich počínání.

Paměti Vladimíra Macury vycházejí vůbec poprvé a jsou doplněné reprezentativním výborem z Macurovy básnické tvorby (vedle sbírky Nehodný kos i další verše z šedesátých a sedmdesátých let). Edičně připravil Michal Jareš.

Druhý svazek kritické edice Komenského korespondence zahrnuje relativně krátké období od začátku roku 1639 do poloviny roku 1641, tedy do jeho odjezdu do Londýna (září 1641).

Kniha představuje ojedinělou výpověď čtyř historiků, odborníků na období středověku – medievistů. V rozhovorech se svými žáky a spolupracovníky vzpomínají na roky svého života, mládí, dětství a dospívání; svá studia a celou akademickou kariéru.

Kniha rozhovorů s politickou vězeňkyní padesátých let Alexandrou Součkovou Kovářovou přibližuje její život za protektorátu, po válce i po únoru 1948, okupaci Československa roku 1968 a normalizaci.

Bennettovo dílo Ženský román (v orig. Old Wives' Tale) patří ke klasickým dílům anglické literatury – např. kritik John Carey jej v knize Pure Pleasure zahrnul do svého výběru padesáti kvalitních a zároveň čtenářsky nejvděčnějších románů 20. století.

Poslední člověk je vedle Frankensteina patrně nejlepším dílem Mary Shelleyové. Apokalyptický román se odehrává koncem jednadvacátého století, kdy je země zasažena neznámou pandemií, jež se rychle rozšíří po celém světě a téměř vyhubí lidstvo.

Cestopisně laděné vyprávění popisuje zážitky z cest po známých i pozapomenutých místech na území historického Království obojí Sicílie, tedy po jižní části Apeninského poloostrova a Sicílii.

Kniha se zabývá historií Palestiny od tzv. Balfourovy deklarace do let 1948–1949.

Záznamy pod souhrnným názvem Glossarium představují pozdního Carla Schmitta, kontroverzního myslitele německého 20. století.

Nový překlad Rabelaisova Gargantuy, arcidíla renesančního humanismu a reformismu, potopy rafinovaných obscenit, brutální kritiky soudobé církve a univerzity, snění o světě lepším a svobodnějším.