naučná, odborná a učebnice 

Jádrem dvousvazkové monografie je první český překlad dvou latinských středověkých příruček, zvaných První a Druhý vatikánský mytograf.

Monografie vychází z rozsáhlého archivního výzkumu i z rozhovorů s pamětníky a soustředí se na šest otázek spojených s reformou vlastnictví.

Předkládaná kniha se zabývá zčásti bagatelizovaným fenoménem komunistické výchovy. Záměrem autorů bylo uchopit a popsat „utváření nového socialistického člověka“ jako komplexní program zaměřený na jedince prakticky celoživotně, ...

Kniha je jedinečným příspěvkem k poznání mezioborové a internacionální problematiky dějin vědy na příkladu vývoje jaderné fyziky.

Publikace je 23. svazkem ediční řady Prameny k dějinám československé krize v letech 1967–1970.

Kolektivní monografie nabízí originální pohled na dobu pozdní komunistické diktatury, demokratické revoluce roku 1989 a počátky budování liberální demokracie a kapitalismu v Československu, resp. v České republice.

Kniha mapuje rozmanité projevy a ohlasy rezistence vůči komunistickému režimu v Československu v letech 1948 až 1989.

Kniha jako celek tak představuje originální příspěvek ke zkoumání čtyřiceti let komunistické diktatury v Československu a promýšlení jejího původu, povahy, proměn a dědictví.

Monografie je věnována československému disentu v časech komunistického režimu, demokratické revoluce a liberální transformace.

Kniha se na základě analýzy a intepretace široké škály pramenů i sekundární literatury snaží poskytnout rámcový náhled do problematiky cestování a cestovního ruchu v Československu na pozadí studené války (zhruba mezi lety 1945 až 1989).

Dalšíí číslo časopisu „Soudobé dějiny“ v celkovém rozsahu 270 stran přináší tematicky rozmanitou skladbu příspěvků.

Postihy odpůrců režimu byly stabilní součástí politiky Komunistické strany Československu po celé období tzv. normalizace. Poměrně značného množství lidí se dotkla i trestněprávní perzekuce, která stála na vrcholu represivních opatření režimu.

Předkládané číslo časopisu „Soudobé dějiny“ v celkovém rozsahu 240 stran prezentuje v uceleném tematickém bloku šest statí soustředěných na středoevropské reflexe holokaustu.

Moc bezmocných je jedním z nejznámějších a nejdiskutovanějších disidentských textů. Václav Havel jej napsal v roce 1978 ve zvláštních podmínkách komunistické diktatury.

Publikace se věnuje fenoménu voleb v komunistickém Československu v letech 1971 až 1989. Analyzuje jejich funkce a vysvětluje, proč každých pět let statisíce stranických funkcionářů vynakládaly mimořádné úsilí k zabezpečení hladkého průběhu voleb.

Nové dvojčíslo časopisu „Soudobé dějiny“ má jako profilové téma „českou paměť komunismu“: ve čtyřech studiích zachycuje vývoj a typologii pamětních míst v České republice na dobu komunismu.

Autoři v knize představují dílčí výsledky bádání o čtyřech mezioborových vědeckých týmech, které v 60. letech minulého století významně ovlivňovaly jak společenskovědní prostředí, tak státní a politickou moc v Československu.

Aktuální dvojčíslo časopisu „Soudobé dějiny“ uvádí první část rozsáhlé studie Petra Mareše o významném vlivu tragických událostí Mnichova 1938 na postoje americké zahraniční politiky v následujících letech druhé světové války a války studené.

Komentovaná edice s navazující exilovou polemikou.

Pestře komponované číslo časopisu Soudobé dějiny přináší fundovanou studii Ondřeje Žíly o etnickém konfliktu v bývalé Jugoslávii v devadesátých letech, založenou na kritice západní i postjugoslávské literatury.