Nakladatelství Univerzita Karlova, Filozofická fakulta

Jiří Němec (1932‒2001) patřil od konce padesátých do první poloviny osmdesátých let k nejvýraznějším postavám kulturního a intelektuálního života. Byl jedním z iniciátorů tzv. Ekumenického semináře v Jirchářích,...

Kniha analyzuje britskou zahraniční politiku vůči střední Evropě za vlády konzervativní premiérky Margaret Thatcherové a její osobní postoj vůči středoevropským zemím. Činí tak formou tří případových studií, kde každá zkoumá jiný aspekt.

Co znamená tvrzení, že básnická díla jsou si podobná? Jde o náhodnou blízkost, nebo širší vývojovou tendenci? Jedenáct studií obsažených v této knize se věnuje vybranému českému básnickému dílu, jež je srovnáváno s díly zahraničními.

Myšlenkový i hmotný odkaz antického Řecka a Říma v průběhu staletí zásadním způsobem utvářel současnou západní evropskou kulturu a rezonuje v ní dosud. Studie doplňuje bohatý obrazový materiál.

Roku 1410 se do šlechtické rodiny ve španělské Córdobě narodil Pero Tafur. O čtvrtstoletí později se jako mladý rytíř vydal na cestu, která vyplnila čtyři roky jeho života. Vzpomínky na svá putování sepsal jako zralý muž až kolem roku 1454.

Soubor analýz a zamyšlení k textům a tématům, jimž se prof. Hilský ve svém mimořádně bohatém díle věnoval. U příležitosti významného jubilea našeho předního překladatele, pedagoga a literárně-kulturního historika.

Historické životopisy jsou tradiční a úspěšnou formou psaní o dějinách přítomnou jak v akademickém prostředí, tak v populární kultuře. V důsledku toho má tato forma velký vliv na naše představy o minulosti.

Souborná zrcadlová pulikace představuje příspěvky, které zazněly v rámci 27. ročníku česko-polské lingvo-literární konference uskutečněné v říjnu 2022 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Knižní studie představuje báseň Podkoní a žák v kontextu literárního pole pozdního středověku. Autor báseň srovnává s ostatními dialogickými skladbami z konce 14. století, s poezií z doby husitských válek a s básněmi o smrti.

Sborník s bohatým fotografickým doprovodem je věnován památce profesora Břetislava Vachaly (1952-2020), dlouholetého pracovníka Českého egyptologického ústavu FF UK, zkušeného a světově uznávaného vědce.

Autoři této knihy se zamýšlejí nad proměnami, k nimž od nepaměti dochází vlivem setkávání a střetávání odlišných kultur. Téma rozebírají v souvislostech propojených otázek kulturní svébytnosti, idejí a ideologií, respektive náboženství, ...

Časopis pro mezioborová bohemistická studia. Periodikum usiluje vytvořit prostor pro vědeckou diskusi a konfrontaci různých teoretických koncepcí a metodologických pozic se stálým zřetelem k literárněvědnému bohemistickému kontextu.

Časopis pro mezioborová bohemistická studia. Periodikum usiluje vytvořit prostor pro vědeckou diskusi a konfrontaci různých teoretických koncepcí a metodologických pozic se stálým zřetelem k literárněvědnému bohemistickému kontextu.

Kniha se věnuje kritické analýze diskurzu (CDA) o Národním parku Šumava v letech 1991–2010.

Časopis pro moderní filologii je recenzovaný neimpaktovaný jazykovědný časopis. Byl založen v r. 1911 a v období 1926-1935 sloužil jako hlavní publikační fórum Pražského lingvistického kroužku.

Časopis pro moderní filologii je recenzovaný neimpaktovaný jazykovědný časopis. Byl založen v r. 1911 a v období 1926-1935 sloužil jako hlavní publikační fórum Pražského lingvistického kroužku.

Cvičebnice obsahuje řadu poslechových cvičení s nácvikem artikulace a různé typy cvičení pro hlubší nácvik percepce (např. identifikace jednotek a jejich porovnávání, doplňování hlásek či delších úseků, slovosled).

Cvičebnice je určena k drilovému procvičování inventáře českých hlásek ve standardní podobě jazyka; všímá si také základních gramatikalizovaných jevů větné prozodie.

Britský filosof Bernard Williams (1929-2003) je na poli morální filosofie znám především coby skeptik. V souladu s tím je jeho přínos nezřídka vnímán jako destruktivní pro etiku, přinejmenším ve smyslu teoretické disciplíny.

Knižní studie analyzuje českou literární kritiku devadesátých let z hlediska politického čtení a je důležitým příspěvkem k otázce recepce románové tvorby Michala Viewegha nebo dobovým diskusím o autenticitě v literatuře.